Kriminalista, který na přednáškách pobláznil Plzeň: Fronta stála až na náměstí

Článek

Čí to byl vlastně nápad začít s přednáškami Plzeňské zločiny, kde veřejnosti líčíte detaily z případů, které jste s kolegyní Noskovou řešili?

Přišel s tím Milan Říský ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Nám se ten nápad od začátku hodně líbil a vlastně jsme vůbec neváhali. Ale že budou mít naše přednášky takový úspěch a bude o ně takový zájem, to jsme popravdě moc nečekali.

Slyšel jsem, že na jednu z nich stála před knihovnou dlouhá fronta…

Je to tak. Ono to původně bylo plánováno pro nějakých 60 lidí. No a pak jsme přišli a fronta byla prakticky až na náměstí.

Vím, že někdo takové akce kritizuje kvůli prozrazování policejních postupů. Nedáváte na přednáškách návod vrahům, jak se vyhnout dopadení?

Já myslím, že vůbec. Samozřejmě jsou určité věci a operativní postupy, které nemůžeme prozrazovat, to bychom opravdu mohli někomu dávat výhodu. Ale jde spíš o to naši práci přiblížit lidem, ukázat jim, jak to funguje v praxi.

Jak se cítíte v roli přednášejícího?

Ze začátku, hlavně před první přednáškou, to byla skutečně velká nervozita. Pak si trochu zvyknete, ale nervózní bývám pořád. Když na vás koukají tři stovky lidí a plný ochoz, tak jsme s Michaelou nervózní oba.

Když mluvíte o kolegyni Noskové, společně jste přednášeli i o případu, kdy v roce 2013 došlo v Plzni k útoku kyselinou sírovou. Na plátně se objevila i výpověď poškozené mladé ženy, která po útoku oslepla a bude mít další doživotní následky. Strašlivá zbabělost a zrůdnost…

To je velmi smutný případ. K takhle zbabělému a zákeřnému útoku ani pachatel nepotřeboval velkou odvahu. Otevřel dveře od auta, poškozené vylil z připravené nádoby kyselinu přímo do obličeje a utekl. I ten, kdo někoho zastřelí, potřebuje minimálně odvahu k tomu zmáčknout spoušť, tady to tak složité není. Tato přednáška zapůsobila na publikum asi nejvíc emotivně. Ta mladá žena sice přežila, ale neskutečně trpěla. Celou řadu operací musela podstoupit při plném vědomí. Objevilo se tam i video, kdy kolegyně Nosková vyslýchala poškozenou v nemocnici, která popisovala, co všechno útok kyselinou způsobil. Hodně silné a dojemné…

František Müller během předášky zabíhá do detailů.

Vaše přednášky jsou běžně zadarmo, ale v tomto případě jste se rozhodli vyzvat návštěvníky a veřejnost, aby v rámci vstupného podpořili projekt Burn Fighters, jehož spoluzakladatelkou je právě oběť kyselinového útoku Martina…

Ano, tento projekt pomáhá lidem, kteří utrpěli popáleniny. Na jejich účtu se objevily i nějaké příspěvky od návštěvníků naší přednášky, za což jsme vděční a rádi.

(Pozn. red.: Projekt Burn Fighters pomáhající lidem s popáleninami mohou podpořit i čtenáři Novinek. Číslo transparentního účtu je 1764755010/5500. Děkujeme!)

Pojďme teď od přednášek k vaší nové knize Skutečné zločiny na Plzeňsku. Jak jste s výsledkem spokojen?

Já se přiznám, že jsem ji zatím celou v tom prodejním přebalu vlastně nečetl, ale můžu slíbit, že jsem tam zařadil jen případy, na kterých jsem osobně pracoval. Všechno jsou to případy, ke kterým došlo v posledních 15 letech. Pokusil jsem se vybrat ty výjimečné, které jsou něčím unikátní.

František Müller se svoji novou knihou Skutečné zločiny na Plzeňsku (Albatros, 2023)

Sice nejste první kriminalista, který napsal o své práci knihu, ale možná trochu nevšední je fakt, že vy jste pořád ve službě a pátráte po vrazích. Jak se během toho dá napsat kniha?

Těžce… Samozřejmě jsem tomu musel obětovat hodně volného času. Pomohlo mi, že jsem o některých případech v minulosti psal do kriminalistického sborníku pro odbornou veřejnost, takže jsem trochu věděl, jak na to. Je to hodně autentické, píšu tam i detaily z výslechů, jak to vlastně celé funguje.

Máte už nějaké recenze třeba od kolegů?

Vzhledem k tomu, že knížka vyšla teprve minulý týden, tak myslím, že to teprve přijde. Ale knihu četla už kolegyně Nosková…

A jak reagovala?

Řekněme, že neměla žádné výhrady. (smích)

Takže vlastně pochvala…

Dá se to tak říct.

Říká se, že i kriminalisté mají svoje profesní vzory, kdo je ten váš?

Colombo (smích). Ale ten by v našem právním prostředí asi moc vrahů neusvědčil. Ve skutečnosti takové přiznání kriminalistovi nemá procesní hodnotu. Ale ze skutečného světa osobně si vážím třeba Jana Štočka, který byl stejně jako já operativec a mezi kriminalisty je to ikona. Asi to jméno každý zná, objasnil orlické vraždy, dělal Roubala a spoustu dalších případů.

Shodou okolností jste teď spolupracoval podobně jako kapitán Štoček na podcastu Zloději životů, kde vyprávíte případ dvojnásobné vraždy sekerou v malé vesnici na Plzeňsku. Je to rozdíl oproti přednáškám?

Je to trochu něco jiného. Na přednáškách jsme někdy opravdu hodně konkrétní a natáhne se to klidně na několik hodin. Při namlouvání podcastu zase nemusíte být tolik nervózní, protože na vás nekoukají stovky lidí.

Vy máte zvučný a hluboký hlas, skoro se až nabízí, že si vlastní knihu můžete sám i namluvit do audioverze.

Už jsem to párkrát slyšel. Já mám tedy velmi silný plzeňský přízvuk, toho jsem si vědom. Jako kluk jsem jezdil za prarodiči na Přešticko, tam je to hodně silné a mně už tu ten přízvuk zůstal. Takže těžko říct, jak by to posluchači vzali.

Epizoda podcastu Zloději životů: Bratři, na kterém Müller spolupracoval, vychází v úterý 26. září ráno na Novinkách a v podcastových aplikacích. Na sociálních sítích Novinek už nyní můžete soutěžit o podepsanou knihu Františka Müllera.