Článek
Soudce Vojtěch Cepl sice uznal, že Hampl měl menší podíl na tvorbě sousoší, ale dělit sochařskou práci na tvůrčí a netvůrčí není podle Cepla právní případ. Navíc se odkázal na výpovědi svědků, kteří Hampla při práci viděli, a na fakt, že Hampl po smrti své manželky změnil například měřítko soch nebo jejich rozmístění. Nařídil tedy odstranit současnou desku a nahradit ji novou, na které bude mimo jiné uvedeno, že sousoší vytvořili v letech 1969-1992 M. Uchytilová a J. V. Hampl.
Podle právníka Památníku Lidice Františka Vyskočila jde o právní význam slova spoluautor: „Nesporujeme, že se pan Hampl na sousoší nepodílel. Ale nikdy ne tak, aby se jeho práce dala považovat za tvůrčí.“ Jako další důkaz uvedl fakt, že se o něm Uchytilová nikdy jako o spoluautorovi nezmiňovala. Navíc podle něj spoluautorství nevzniká po smrti jednoho z autorů.
Soud o slušnost
„Ten pomník, to je moje prokletí. Na těch sochách jsem strávil 25 let, je to soud o slušnost,“ řekl ke sporu pětaosmdesátiletý sochař.
Spor se táhne od roku 2008, kdy byla bez Hamplova svolení změněna informační deska u sousoší, na které už nebyl uveden jako spoluautor. Soud už v roce 2012 spoluautorství Hamplovi přiznal, odvolací vrchní soud však rozsudek zrušil a vrátil případ zpět před krajský soud.
Autorkou sousoší Památník dětským obětem války je sochařka Marie Uchytilová, která na pomníku začala pracovat ze své vlastní vůle koncem šedesátých let. Po její smrti v roce 1989 pokračoval Hampl v odlévání zbylých soch. Prvních třicet jich bylo instalováno v roce 1995, poslední pak o pět let později.