Článek
Na rozdíl od audioknihy, v níž znějí jak rybářské, tak sportovní povídky, se soustředili na vztah Oty Pavla k Bránovu, na kouzlo stříbropěnné Berounky a báječných lidí kolem ní. Na strejdu Proška, který učil jeho otce, starého Poppera-Pavla i jeho syny Huga, Jirku i Otu nejen lásce k lovu ryb, ale i na pana Fraňka, kdysi rozvědčíka, bojujícího v Indočíně i s nacisty.
V citlivě sestaveném scénáři úmyslně opomíjejícím témata notoricky známá nejen z Pavlových povídek, ale hlavně z filmů vzniklých podle nich, sledují diváci vztah malého „prdelky“, jak Ota Pavel vzpomínal na svou dětskou přezdívku, ke kouzlu řeky. Obraz proudu přicházejícího seshora od Skryj a mířícího dál ke Křivoklátu se mu stal symbolem smyslu života.
V případě pohledu Oty Pavla byl oním smyslem vztah k tatínkovi Leovi, mamince Hermě, k bratrům, jimž psal dopisy, které v Donutilově civilním projevu rámují celý pořad. Obdiv k Proškovi v dětsky bezstarostném předválečném dětství i potom po válce, kdy si už dospělý a zdravotními trabli sužovaný tvůrce uvědomoval, co vše mu poskytuje kouzlo řeky i souboj s rybou.
Povídka o cestě úhořů od Sargasového moře k nám i zpět, protože jen tam mohou dát život dalším generacím úhořů, se stává symbolem budoucnosti, která se rodí z neustálé lidské touhy cosi překonat.
Obrazný Pavlův jazyk, vyprávěný citlivým interpretem, i různé žánry hudby od trampských písní po vážnou hudbu vybrané Petrem Mandelem, dokreslují atmosféru mimořádného zážitku.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: