Článek
Začínal jste jako houslista, ale skončil jste u kontrabasu. Co vás k tomu přivedlo?
Na housle jsem začal hrát, když mi bylo pět let. Za několik roků jsem ale začal poslouchat spíš rock a pop, přešel jsem proto ke kytaře, pianu a k elektrické baskytaře. Elektrická baskytara mi vydržela několik let.
Na střední jsem si oblíbil jazz, začal jsem ho studovat a to mě přitáhlo ke kontrabasu. Zalíbil se mi jeho plný zvuk. Stále mě baví se učit hrát na další nástroje, ale s kontrabasem jsem spojený nejvíc. Líbí se mi rozsah zvuků, které dokáže vytvořit. Nabízí mnoho možností. Dále se ale učím hrát třeba na klarinet, v posledních měsících jsem si přibral flétnu. Kromě toho, že se naučím něco nového, to ovlivňuje mou hru na kontrabas. Myslím, že s každým novým nástrojem se mi otevírá nový pohled na techniku hry a možnosti zvuku.
Používáte při hře na kontrabas nějaké neobvyklé techniky?
Hodně na něj bubnuji. Hraji tradičně jazzově a zároveň bubnuji na dřevo. Má to báječný zvuk. Říkám tomu drum’n’bass.
Vaším základním hudebním stylem je jazz. Co na něm milujete?
Studoval jsem klasickou hudbu a jazz. Jsou to mé hudební kořeny. Ale rád je mísím se všemi směry. S r’n’b, rockovou hudbou a svým vlastním hudebním cítěním.
Podle vašich slov je vaší ambicí tvořit současnou hudbu. Jak se to projevuje?
Asi právě tím, že se nechci držet žádného konkrétního žánru. Je to fúze všech stylů. Myslím, že to definuje většinu nové hudby. Lpění na žánrech je minulost.
Prosadil jste se svými videi na YouTubu. Byl to od začátku váš záměr, anebo jste je tam prostě jen umísťoval?
Začal jsem vystupovat a můj dobrý přítel a v současné době i manažer navrhl, abychom ty koncerty točili. Myslím, že jako první dal na internet Seinfeld Theme Song, písničku ze seriálu. Měla skvělý ohlas, za chvíli tam bylo tisíc zhlédnutí. To nás motivovalo k tomu, abychom do výroby těch videí trochu investovali. Chtěli jsme tím zasáhnout širší publikum.
Peníze na album Can’t Stop Running jste vybral v crowfundingové akci na internetu. Přispívali vám lidé ochotně?
Není snadné od lidí žádat peníze, ale nám se naštěstí podařilo vybrat celou částku. Zabralo to celé tři měsíce. Snažili jsme se s těmi lidmi být v nepřetržitém kontaktu, abychom získali jejich pozornost. Je naprosto úžasné, že jsou lidé ochotni přispívat na umění v předstihu.
Jak dlouho jste na albu pracoval?
Několik měsíců jsme s hudebníky zkoušeli, protože jsme chtěli nejprve vše přehrát naživo. Po tom koncertě jsme začali nahrávat a za asi tři měsíce bylo kompletně hotovo. Jsou na něm starší i novější písně. Některé písně, které jsem dřív hrál sólově, jsem rozšířil pro trio, jiné jsem pozměnil. Teď už je album opravdu dodělané a na turné v České republice ho budu mít s sebou. Mám radost, že se mnou pracovali talentovaní muzikanti, jako jsou perkusionista Gilad Dobrecky a kytarista Adam Ben Amitai. Ty skladby jsou mé, ale na aranžích jsme pracovali společně.
Jak je vaše tvorba přijímána u vás v Izraeli?
Nejsem tam žádná velká hvězda, ale mám své publikum. Má hudba je převážně instrumentální, proto asi nepřekročí hranice. Publikum nikdy nebude masové, je omezeno na lidi, kteří mají rádi instrumentální hudbu. Ale v rámci žánrové hudby jsem poměrně známý.
Na kontrabas hrajete coververze slavných písní, například Billie Jean od Michaela Jacksona nebo Come Together od Beatles, hrajete i skladby od Bacha. Jak si coververze vybíráte?
Musí mít dobrou melodii. Musí se mi líbit a vzbudit ve mně chuť je nově interpretovat. Často si písničky vybírám podle silné basové linky. Baví mě elektrickou baskytaru měnit na kontrabas.
Čeká vás série osmi koncertů v České republice. Na co se můžeme těšit?
Zahraji vlastní písně i několik coververzí. Mé koncerty jsou hudební putování, které vás vezme kolem světa a napříč žánry. Všechny hudební vlivy míchám do vlastního jazyka. Umím s kontrabasem zajímavé věci.
Přijedete sám, anebo s triem?
Koncerty v České republice budou sólové. Ale budu hrát na různé nástroje. Třeba na piano. A budu i zpívat.