Článek
Zpíval jako z partesu, výtečně a jistě. Z pódia pasoval každou píseň do role hitu, k čemuž mu posloužily živelné aranže, jež jim vtiskla kapela.
Půldruhahodinové vystoupení několikrát vygradovalo a v noblesním stylu dosvištělo do finále, v němž byla vokální i instrumentální gradace definitivní.
Koncert měl spád. Bende zbytečně nehovořil, neboť ví, že nejsilnější je jako zpěvák. Každičké slovo, které dal vedle textů k dobru, mělo pevné místo.
Bezpečně ovládal kytary, perkuse, bicí i foukací harmoniku a coby zpěvák se mohl s klidem opřít o znamenité vokální party trumpetisty Karla Nováčka.
Koncert se celkově povedl, jen textům chyběla šťáva
Jeho muzikanti podali výkony na hranici, kdy fungovaly ve prospěch celku. Do profesionálního soukolí koneckonců zapadl i mladík, který Bendemu nosil na pódium kytary.
Až na zanedbatelné výjimky neudělal nikdo chybu, takže příchozím byl nabídnut koncert evropského formátu.
Kritickému peru se ovšem nabídly k lynči dlouhodobě pokulhávající Bendeho texty. Až najde více básnictví, bude muset vážně přemýšlet o tom, jestli zpívat v češtině není krok zpět, protože by to mohl zkusit i mimo vlast.
Předsudky vůči němu totiž nemusíte odhazovat vy. Udělá to za vás. Jen u toho být.