Článek
Diskusi zahájil předseda mediální komise Senátu Jiří Oberfalzer (ODS). „Často narážíme na pojem veřejná služba, dříve veřejnoprávnost. Zákon postihuje kvalitní definici, která nemůže ale být vyčerpávající. Naší otázkou musí být, kdo je (televizní) veřejnost a jaká je (televizní) služba, kterou si objednává,“ uvedl šéf komise. „Leckterá veřejná objednávka bude uspokojena i z komerčních zdrojů,“ dodal.
Mluvilo se o tom, že veřejnost sice formálně zastupují Rady (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada České televize a Rada Českého rozhlasu), ale ty vlastně zájem veřejnosti nemohou prosadit, protože nesmějí zasahovat do programové dramaturgie. „Možná by pomohl panel nebo Rada veřejnosti, která by jednou za dva tři roky provedla reflexi plnění veřejné služby,“ prohlásil Oberfalzer. „Veřejná služba ale zajímá jen malý okruh lidí,“ míní Oberfalzer, soudě podle sledovanosti programu ČT 2.
Dosavadní průběh diskuse na semináři zřejmě naštval generálního ředitele ČT Jiřího Janečka. V roce 2003 byla ČT v horší kondici, tak se o veřejné službě nemluvilo. Zato teď se projevují podle Janečka snahy omezit její fungování pod vlivem prosazování komerčních zájmů. Janeček varoval před snahou, aby diskuse byla zástěrkou k přerozdělování koncesionářských poplatků komerčním subjektům.
"Veřejnou službu nelze zploštit na diskusi o vhodnosti programových formátů,“ řekl Janeček. Připomněl, že ČT vychovává mediální profesionály, což je také veřejný úkol. „A solidnost je základem, na které musí televize veřejné služby stát,“ uvedl šéf veřejnoprávní televize, kterou přirovnal k „národní mediální galérii“.
Janeček: podmínky trhu jsou nerovné
„Podmínky na trhu jsou nerovné - v neprospěch ČT. Reklamu vysíláme jen proto, aby se nezastavila česká digitalizace a rozvoj českého filmu,“ připomenul Janeček. Programová ředitelka ČT Kateřina Fričová doplnila Janečkova slova některými konkrétnostmi. Například 25 procent externích nákladů ČT šlo v roce 2006 k producentům mimo ČT. S tím souvisí i další problém.
Někteří tvůrci tlačí na ČT, aby odvysílala právě jejich pořad, „Tvůrčí svobodu nelze zaměňovat s anarchií,“ prohlásila Fričová. „My musíme naslouchat našim akcionářům, kterých je 3,5 miliónů v podobě domácností,“ řekla Fričová. „Kdo tedy budou ti nezávislí odborníci v panelu veřejnosti?,“ dala řečnickou otázku Fričová. Podotkla, že odborník nebo ten, kdo pracuje v mediální oblasti, už není nezávislým „Nejsem zastáncem kolektivního rozumu,“ dodala Fričová.
Balvín kritizoval, že poplatky musí platit všichni, kteří odebírají elektrický proud. „To je podle mě velmi nezdravé. tady by měla být svoboda,“ řekl. A pak řekl, že komerční subjekty plní také často službu veřejnosti. „V demokratické společnosti jako je Velká Británie je běžné, že si komerční televize sáhne na rozpočet veřejnoprávní BBC,“ uvedl Balvín. „Veřejnost by si měla nastavit mantinely, co od veřejnoprávní televize očekává a kolik na to instituce potřebuje peněz,“ nadhodil další téma Balvín.
Mrnka: Soukromé TV jsou víc regulovány
Ředitel zpravodajské Z 1 Martin Mrnka připomenul nedostatky televize veřejné služby. „Soukromé televize jsou víc regulovány než televize veřejné služby a to je nefér,“ soudí Mrnka.
Uvedl příklad, že řešili, zda mají na obrazovku pustit výpověď‘ otce zavražděného chlapce Jakuba a jak vůbec zadržení vraha devítiletého chlapce pojmout z hlediska etického a z hlediska zákona. Nakonec reportáž pustili, ale úplně na konec. „Večer jsem zapnul ČT a tam to byla zpráva v pořadí číslo dvě včetně výpovědi zdrcené matky,“ uvedl Mrnka.
Řeč v Senátu byla i tom, že v ČR chybí kulturní kanál typu Arte a také parlamentní kanál (něco jako byla zkrachovalá teelvize 24 cz). „Modlou ČT se stal vyrovnaný rozpočet a výroba se stala jakýmsi kolosem,“ uvedl předseda Filmového a televizního svazu a známý moderátor Jan Kraus. Připomenul, že programová rozhodnutí leží v ČT na pár lidech. „Je třeba hledat způsob, jak změnit situaci. Není to útok, ale způsob, jak zlepšit řízení televize.“
Podle něj by se ČT měla stát především nákupčím a vysílatelem pořadů, nikoliv dominantním výrobcem pořadů. „Francouzská televize musí zadávat výrobu až 60 procent pořadů mimo televizi, čímž podporuje nezávislé producenty,“ uvedl jako příklad Kraus. Podle něj by také ČT měla více vyhlašovat soutěže pro externisty, hlavně producenty. Externě by ale neměla být vyráběna publicistika, zprávy a servisní pořady.
Ke kritice se přidal i Miroslav Adamec z Asociace režisérů a scenáristů. „Kateřina Fričová nemá na dveřích SPR - spořivá programová ředitelka. Má tam programová ředitelka. Měla by otevřít náruč a říci, poj‘dte mi nabídnout všechny pořady, které máte,“ míní Adamec.