Článek
Třicátníky, kteří se „zpožděním“ hledají partnerský vztah a které po Deníku Bridget Jonesové vyvařilo už množství mnohem slabších následovníků, totiž nyní střídají třicátníci, kteří už žádný vztah nechtějí: jen sex a jinak žádné důvěrnosti.
Láska a jiné závislosti se naštěstí pohybuje po oběžné dráze tohoto módního a velmi rychle obehraného tématu s několika přednostmi. Především Anne Hathawayová a Jake Gyllenhaal v hlavních rolích jsou nejen velmi pohlední lidé, ale také dobří herci, takže dokážou velkou část filmu utáhnout svým charismatem. A navíc je tu i druhé, vděčné a s humorem podané téma praktik farmaceutického průmyslu.
Ze začátku to jde
To se ale týká především první půle. Hlavní hrdina Jamie, černá ovce úspěšné lékařské rodiny vymění za nesouhlasného povyku většiny jejích příslušníků budoucnost v lékařském plášti za perfektně padnoucí oblek a cukerinový úsměv a vydá se na cestu s léky, které jsou zaručeně lepší a celkově prospěšnější než ty druhé – byť obsahují stejnou účinnou látku.
Cynismus byznysu, který bezostyšně manipuluje s leckdy zoufalou důvěrou pacientů a jehož základní metodou je korupční tlak na lékaře, je předestřen s účinným černým humorem: od školení, které si nezadá s výukou jakýchkoliv jiných prodejců „lepšího života“ až k popelnicím, kde by neprodejné zboží skončilo navždy, nebýt šikovného bezdomovce…
Jamie má navíc jediný předpoklad, který hodlá uplatnit, a to je balení holek. Lepí se na něj jako příslovečné vosy na med, což mu ale v nátlaku na muže-lékaře není moc platné, takže úspěch ne a ne se dostavit, dokud mu film neposkytne artikl nejspolehlivější – viagru. Ta posílí vedle uživatelů také erotickou stránku filmu.
Jenže mezitím Jamie potká svůj osud: krásnou a smyslnou Maggie, která se nechá svést stejně snadno jako ostatní, ale od začátku položí do postele spolu se svým půvabem i jasné pravidlo: žádný vztah, jen sex, ten zato kdykoliv a s velkou chutí.
V tu chvíli divák tuší, co se bude dít, a jen čeká, kdy se do erotických, v tomto případě dost otevřeně předváděných hrátek, začne vkrádat cit. Je to neodvratné jako tornádo na obzoru.
Maggie má naštěstí a na rozdíl od mnoha jiných ke svému odmítání lásky celkem vážný důvod: prožívá první fázi Parkinsonovy choroby a my se postupem času dozvíme, jak to bude vypadat, až projde těmi dalšími až k hrůzné čtvrté.
Naneštěstí se však zhruba ve stejné chvíli, kdy se Jamie dozví o její beznadějné budoucnosti, začne film lámat z romantické komedie do sladkobolného melodramatu, a je po legraci.
Film už pak pracuje s klasicky slzopudnými i mravoličnými prostředky, jako je těsné sousedství nákladného, flitry zářícího večírku farmaceutických firem se skromným setkáním nemocných lidí, kteří si navzájem opravdu pomáhají.
Obě témata – satira na obchod se zdravím i vztah zdravého a nemocného člověka jsou samozřejmě legitimní. Jen je problém spojit je do jednoho filmu tak ostrým střihem.
Díky němu se divák, který přišel na romantickou komedii, v poslední třetině filmu už cítí notně podveden, protože TOHLE přece vůbec není legrace. Láska a jiné závislosti měla tedy nakročeno k dobré komedii, kterou neudržela. Pořád je sice snesitelnější než mnohé jiné filmy, které se řadí do stále populárního a výdělečného žánru romantické komedie, jen má člověk pocit, že s ním nakládá podobně jako onen pranýřovaný farmaceutický průmysl.
Počátečním nasazením a přes neodolatelný šarm zaútočí na city, ale slibovaný lepší účinek než jí podobné nakonec nepřinese.