Hlavní obsah

Koldům Litvínov, dům jako sociální zrcadlo aneb O životě v monumentální stavbě

Koldům Litvínov, dům jako sociální zrcadlo. Takový je titul nové knihy, kterou napsal novinář Jan Beneš. Obrazová publikace líčí populární formou a prostřednictvím unikátních fotografií vznik této monumentální stavby a přibližuje čtenáři život v ní.

Foto: Robin Röhrich

Autor Jan Beneš při podepisování své knihy během křtu

Článek

Litvínovský Koldům je unikátní budova, která učila své nájemníky v 50. letech minulého století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit jim čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk k životu potřebuje.

„Ten dům je fascinující, a když jsem zjistil, že v něm stále žijí lidé, kteří si pamatují jeho začátky, tak mi přišlo líto, že by jejich vzpomínky a příběhy měly zmizet, aniž by je někdo nezaznamenal,“ přiblížil pro Novinky a Právo Beneš motivaci k sepsání knihy.

Foto: Karel Otcovský

Litvínovský Koldům je v evropském měřítku unikátní stavba.

Kolektivní bydlení na okraji města pod Krušnými horami bylo tehdy určeno pro zaměstnance nedaleké chemičky.

„Po válce tady zaměstnanci chyběli a chemické závody potřebovaly najít nové. Poválečný průmysl přitom potřeboval doslova každou ruku – tedy i ženy. Úkolem Koldomu bylo oprostit je od domácích prací a všeho, co se servisem pro rodinu souvisí. Dům tak obyvatelům nabízel velké množství služeb, od obchodů přes jesle a školku, prádelny až po například holiče. V tom byl naprosto výjimečný,“ popsal Beneš.

Město nejsou pouze budovy, říká slovenská urbanistka a krajinná architektka Milota Sidorová

SALON

Autor připustil, že původně chtěl do knihy dostat i odborný názor architektů na Koldům, jehož autory jsou Evžen Linhart a Václav Hilský.

„To se úplně nezdařilo, a je to asi dobře. Obávám se, že lidé, kterým je kniha především určena, by odborné texty, které často nejsou moc čtivé, nedokázali rozklíčovat. A já si přeji, aby si knihu přečetli zejména lidé, kteří v Koldomu žili, žijí, nebo jen chodí či jezdí kolem něj. Zkrátka všichni, které zajímá, čím je ten dům výjimečný, a že jde o evropský unikát,“ uvedl Beneš.

Foto: Karel Otcovský

Litvínovský Koldům je v evropském měřítku unikátní stavba.

Původní záměr kolektivního bydlení v Koldomu fungoval více méně zdařile až do velkého požáru na podzim roku 1984, kdy vyhořela střední část, kde byly soustředěny veškeré služby pro nájemníky. Ty se už nikdy plně neobnovily.

Po revoluci se podle Beneše stala jedinečná stavba doslova domem hrůzy. „Přestalo se zamykat, na chodbách tak přespávali bezdomovci, některé byty se proměnily v hodinový hotel, všude byly odpadky, kradlo se tady,“ popsal.

V současné době už dům slouží opět klidnému bydlení, byť stavba vyžaduje řadu oprav.

Petr Svoboda o otci, skladateli Karlu Svobodovi: Svůj odchod měl naplánovaný

Kultura

Ivan Trojan: Jsem pejskař

Kultura

Výběr článků

Načítám