Článek
Na filmovém festivalu v Torontu jste o víkendu uvedl Vratné lahve. Jaké jste zaznamenal reakce publika?
Jsem z toho opravdu nadšen. Opět jsme se mýlili, když jsme se domnívali, že Lahve jsou "tuzemákem", tedy filmem, kterému porozumí jen diváci doma. V Torontu jsem navštívil první dvě projekce. Obě byly vyprodané, protože den předtím vyšla výborná kritika v kanadských novinách. Lidé se smáli skoro stejně jako v Čechách, jen o vteřinu později, až přečetli titulky. Po druhém promítání nás odměnili dokonce potleskem ve stoje, což jsem už opravdu dlouho nezažil.
Dalo by se odhadnout, co je na filmu specificky českého a co by naopak mohlo oslovit mezinárodní publikum?
V naší kotlině jsme zvyklí smát se i těm nejvážnějším věcem, protože to je často jediné, co proti nim můžeme dělat. Takový koktejl smutku a srandy v zahraničí oceňují jako něco výjimečného a ryze českého. Naopak univerzální je téma stárnutí a únava partnerského vztahu, kterou prožívají lidé všude na světě, možná polovina lidstva. A tu druhou polovinu to dříve nebo později čeká.
Myslíte, že tady či vůbec venku chápou český laskavý i černý humor?
Jistě se najdou kultury, kde náš koktejl narazí na nepochopení. Tuším, že se to týká třeba Francie, kde humor našich filmů u publika nikdy dobře nefungoval. Ale s určitostí mohu tvrdit, že naši Kanaďané nám rozumějí.
Byly tady Vratné lahve prodány do nějaké další distribuce?
Festival ještě není u konce, ale podle ohlasů se domníváme, že po jeho skončení dostaneme nějaké nabídky ze Spojených států a zemí Jižní Ameriky. Zatím vím, že během příštích měsíců nastoupí Vratné lahve do kin v jedenácti zemích. Jsou mezi nimi Německo, Polsko, Itálie, Austrálie a samozřejmě také Kanada.