Kodaline rozzářili Grape Festival. A pak přišel déšť

Koncert dublinských Kodaline měl pozoruhodný průběh. Začal za vlahé letní noci, v příjemném počasí i atmosféře. Lehký mix rocku, popu i folku si přítomní diváci očividně blaze užívali, mnozí zpívali texty písniček společně s charismatickým vokalistou Stevem Garriganem, někteří o to intenzivněji, když se na jeho stojanu od mikrofonu objevila zavěšená slovenská vlajka.

Set irské čtveřice neměl takový spád, jak by se slušelo. Příjemné melodické písničky s důslednou vnitřní naléhavostí totiž leckdy přicházely až po poměrně dlouhých pauzách, při kterých se na pódiu v podstatě nic nedělo. Celé to přesto bylo noblesní a milé.

V závěru vystoupení Kodaline začalo krápat, ale zpočátku to vypadalo jen na příjemný letní deštík, který se už koneckonců předtím nad letištěm v Piešťanech prezentoval. Intenzita a množství dešťových kapel však sílily a za pár minut byl déšť hustý a zásadně vstoupil do dění prvního festivalového dne.

Publikum jej přečkávalo jednak na vystoupení manchesterské elektronické skupiny Lamb, kterou zvukově i vizuálně nejpřesvědčivěji prezentovala zpěvačka Lou Rhodesová, také na koncertu české elektronické kapely Midi Lidi.

Ta měla ve stanu pojmenovaném Orange Stage plno a její set byl interpretačně, melodicky i stylově naplněný. V podstatě s každou skladbou přítomné diváky rozpohybovala či přímo roztančila. Pravda, do jisté míry je tvorba kapely předvídatelná, stejně tak by si její skladby zasloužily rafinovanější texty, obecně ale poutá pozornost ve svém vývoji a živé provedení je přesvědčivé.

Koncert britských Jungle, jenž proběhl na hlavním pódiu s otevřeným prostorem pod ním (další scény na festivalu jsou ve stanech) už bohužel kvůli dešti tolik života neměl. Diváci v tu chvíli houfně odcházeli do stanového městečka či ubytovacích zařízení ve městě.

Grape Festival láká především hudební příznivce mladé generace. V areálu piešťanského letiště je naprostá převaha fanoušků do třiceti let, u nichž je nadto patrné, že současnou světovou klubovou hudbu sledují a respektují. Klubovou proto, že právě z takových kapel je utkána dramaturgie.

Festival už na svém startu rezignoval na přítomnost hvězdných mainstreamových jmen. Nabízí naopak zajímavé umělce, kterým obvykle nejvíce sluší vystoupení v menších sálech. V Piešťanech nicméně přítomnost některých na velkém pódiu není na škodu, diváci jim dovedou vytvořit tak vřelou atmosféru, že jakýkoli faktický odstup mezi nimi a kapelou na velké scéně záhy pomyslně mizí.

V pátek to zažili například britští Oh Wonder. Jejich jemný pop tažený elektronikou, živými nástroji a především delikátním hlasem Josephine Vander Guchtové zněl do teplé noci a byl fanoušky vstřebáván s obrovským nadšením a pochopením.

Podobné to bylo při vystoupení českých raperů PSH. V programu sahali do své tvůrčí minulosti (na scéně jsou od roku 1993 a v historii českého rapu jim patří důležité postavení), nabízeli chuťovky ze své tvůrčí přítomnosti a jejich interpretační jistota i schopnost komunikovat s diváky udělaly z hodinového vystoupení příjemnou letní párty, to ještě pod intenzivně žhnoucím slunkem. Raper Vladimir 518 navíc dodatečně oslavil na festivalu své čtyřicáté narozeniny, které měl 8. srpna. Potlesk diváků i jejich rapování s vystupujícími byly tedy i formou gratulace.

Scény ve stanu Na Grape Festivalu připomínají velké kluby, což je jistě drtivé většině vystupujících příjemné. Na Suzuki Stage si skvělé „klubové“ atmosféry užili slovenští Billy Barman, kteří měli ve stanu plno. Své chytré poprockové skladby, jejichž kouzlo je v nepodbízivosti a autorské vyzrálosti, posílili přítomností zpěvaček ze Slovenského lidového uměleckého kolektivu a takto fanoušky viditelně nadchli. Doma na Slovensku má kapela silnou pozici, na Grape Festivalu jakbysmet. A tak dlouho přidávala a užívala si mimořádně povedeného koncertu.

Totéž zažili na stejném pódiu i naši Tata Bojs. Zpočátku sice nebylo při jejich setu ve stanu mnoho diváků, ale jeden z lehkých odpoledních dešťů jich brzy vehnal dovnitř slušné množství a jejich napojování na kapelu trvalo jen pár okamžiků. Brzy se z koncertu stala energická párty, jež končila přídavkem, před kterým zpěvák a bubeník Milan Cais nechal fanoušky, aby si vybrali ze dvou písniček. Vyhrála Skovka, kterou následně kapela podala v taneční úpravě a la Underworld, a tak na konci jejího koncertu už tančili ve stanu skoro všichni.

Výborné vstoupení nabídl britský zpěvák a kytarista Yungblud, vlastním jménem Dominic Harrison. Jeho skladby mají agresivitu, melodii i neotřelé aranže, jeho hlas je originální svou řinčivostí a koncertní nasazení by mohl vyučovat. Malinko to jen kalila skutečnost, že byť to zvukově vypadalo, jako by na pódiu byly dvě kapely dohromady, ve skutečnosti tam byli jen tři muzikanti. To další bylo předtočené.

Zjevením byla iránsko-nizozemská zpěvačka Sevdaliza. Atmosféra jejích písní byla temná až magická, místy ji na pódiu doprovázel tanečník, ona sama vystupovala v perském oděvu. Písně byly postaveny na elektronických základech a zaznívaly v nich i prvky trip hopu nebo soulu. Celý její set byl svou atmosférou velmi podmanivý.

Jako ostatně celý první festivalový den. Noční déšť jej sice trochu rozesmutnil, nicméně hudební nabídka byla pestrá a ve většině případů zajímavá a chutná.

Druhý den Grape Festivalu nabídne mimo jiné koncerty skupin Alt-J, Wolf Alice, Para, Fallgrapp a dalších.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: