Článek
„Nová nařízení v souvislosti s epidemií covidu-19 nám dost zkomplikovala organizaci. Nutilo nás to k permanentní improvizaci, protože neustále docházelo k nějakým změnám. Něco si připravíte, a pak najednou zjistíte, že je všechno jinak. Dvacet pět zahraničních hostů nedorazilo, stejně tak někteří domácí vydavatelé, a stánky nakladatelů jsme museli rozestavit ven do ulic. Do poslední chvíle nikdo nevěděl, jestli festival vůbec bude,“ uvedla ředitelka festivalu Tereza Horváthová.
I když byla akce kvůli výše uvedeným nařízením omezená, objevilo se na ní mnoho inspirativního. Překladatelka Tereza Límanová na přednášce Mizející New York a jeho figurky očima Josepha Mitchella představila veřejnosti dílo a život originálního amerického novináře.
Básník a kytarista Jiří Dědeček zvládl mezi písničkami představit i svou novou knihu O princezně Hryzeldě, kterou mu ilustracemi vyzdobil výtvarník Petr Nikl.
Právě na výtvarnou stránku, která je nezbytnou složkou každé publikace, Tabook pamatuje. V Galerii U Radnice v rámci výstavy Splendid Observation představili známí autoři (Haloun, Štorm, Cihlář či Raškovová) pracovní deníky a diáře. Vodárenská věž hostila tvorbu dvou japonských ilustrátorek Saki Matsumotové a Kotone Utsunomiyaové, která vychází z klasické východoasijské kaligrafie. V Divadle Oskara Nedbala zase vystavovala barevné velkoformátové obrazy Šárka Růžičková Zadáková.
Vedle netradičně pojatého písničkářství Oldřicha Janoty zněla i hutná a hřmotná muzika amerického dua Sabot (které však žije v Táboře mnoho let), či zvláštní poetikou prodchnutá tvorba skupiny Hm...
„To, co je na Tabooku nejdůležitější, není festival jako takový, ale že se na něm lidé potkávají a třeba se i dohadují na nějaké budoucí spolupráci. Pro nás je prostě důležitá tvůrčí atmosféra,“ dodala ředitelka.