Článek
„Ještě před třemi týdny jsme si domlouvaly naši pravidelnou schůzku v jejím bytě na Žižkově, Hermína byla vždycky zvědavá na vše, co se děje v literárním světě, tedy i v PEN klubu, měla ráda ‚drby‘. Paměť jí i ve vysokém věku dobře sloužila, ráda taky vzpomínala a vyprávěla o všech svých osobních i pracovních setkáních s kolegy spisovateli nebo filmaři, vždycky s ní byla legrace… Poslední plánované setkání však odvolala, nebylo jí dobře. ‚Ozvu se, až si to vyřídím s doktory, možná za týden nebo za dva,‘ řekla mi do telefonu. Bohužel se už neozvala,“ zavzpomínala na zesnulou její kamarádka Dana M. na stránkách PEN klubu.
Vystudovaná lékárnice
Rodiče Hermíny Frankové měli obchod s ručně šitou obuví ve Vodičkově ulici v Praze. Ten jim byl znárodněn po roce 1948 a rodinu vystěhovaly úřady z Prahy.
Sama Franková mezitím vystudovala. V roce 1953 dokončila studia na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Následně pracovala v lékárně. Jako spisovatelka se začala živit od roku 1961.
Film Dívka na koštěti. Na snímku Helena Růžičková, Jaroslava Obermayerová a Petra Černocká
Psát začala kvůli svým malým dětem, pro něž vymýšlela příběhy na dobrou noc. Tak vznikl Plavčík a Sardinky podle obrázků v holandském kalendáři, Panáček Švícko o velkém psovi, který pomohl vrátit ztracenou hračku, nebo Město hraček o tom, jak každý večer ožijí hračky v dětském pokoji. Příběhy později načetl Miloš Kopecký pro rozhlasový dětský pořad Hajaja.
K nejznámějším jejím dílům ale patřila povídka z roku 1968 Čarodějnička na koštěti, podle níž napsala námět k filmové fantasy komedii Dívka na koštěti (1972).
Úspěšný byl také její scénář ke komedii Ohnivé Ženy (1984). Žila střídavě v Praze a v jižních Čechách.
Zpěvačka a herečka Petra Černocká: Díky Saxaně mě znají i malé děti
