Článek
Informaci o Sýsově skonu zveřejnil místopředseda KSČM Milan Krajča. Právě za tuto stranu Sýs po revoluci několikrát kandidoval do Senátu.
„Velmi smutná zpráva… Navždy nás opustil zasloužilý umělec a předseda Unie českých spisovatelů Karel Sýs. Ztrácíme v něm nejen skvělého spisovatele a básníka, ale také spolubojovníka v zápase za lepší svět a hlavně mimořádného člověka. Čest jeho památce!“ napsal Krajča k fotografii, kde si se Sýsem podávají ruce.
Velmi smutná zpráva... Navždy nás opustil zasloužilý umělec a předseda Unie českých spisovatelů Karel Sýs. Ztrácíme v...
Posted by Milan Krajča on Monday, July 29, 2024
Sýsovo jméno se výrazně skloňovalo právě s vyznamenáním od Miloše Zemana. Proti se postavil jak PEN klub, tak Svaz spisovatelů.
„Ve svém prvním funkčním období vyznamenával Zeman normalizační bolševiky z vlastního rozhodnutí. Teď už to bude moci dělat na doporučení Sněmovny. Pokrok nezastavíš,“ napsal tehdy za protestující mimo jiné Miroslav Kalousek (TOP 09).
Spjatý s režimem
Básník a esejista Karel Sýs vystudoval zahraniční obchod, od roku 1969 řídil redakci literárního týdeníku Kmen (původně příloha týdeníku Tvorba, který vydávala KSČ). Mezi lety 1969 a 1989 vydal deset básnických sbírek.
Některá díla publikoval pod pseudonymy Václav Spán a Věra Sýsová. Na konci 80. let se stal zástupcem šéfredaktora literárního časopisu Kmen a v roce 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.
Mezi jeho básnické sbírky patří například prvotina, milostná lyrika se sarkastickým nádechem, Newton za neúrody jablek nebo 1+1 aneb Nesoustavný rozhovor o poezii, který vzešel z rozhovoru s Jiřím Žáčkem.
Po roce 1989 Sýs zastával kritický pohled na společenský a ekonomický vývoj, v roce 1994 například vyšla jeho satirická kniha s názvem Nová kronika aneb Bordel v Čechách. Poslední kniha série o situaci v Česku vyšla v roce 2017 pod názvem Bordel na kvadrát.