Článek
Vhodným příspěvkem ke kafkovskému roku je i audioknižní vydání jeho románu Zámek v podání herce Kamila Halbicha v rozhlasové nahrávce, jíž se režijně ujal Vlado Rusko.
Nutno přiznat, že po herecké i režijní stránce se jedná o nahrávku skutečně vydařenou, která výmluvně a přesvědčivě podtrhuje zvláštní, osobitou a těžko uchopitelnou kafkovskou atmosféru. Koneckonců sám Kafka ji líčí jako „pomezní kraj mezi samotou a společností“.
Jen pro připomenutí, mladý zeměměřič K. přichází do obce ovládané tajemným a nedostupným zámkem, do něhož se snaží proniknout. Naráží však na neprostupné bariéry, a to jak úřední, tak v absurdních vztazích a povahách tamních obyvatel.
Jáchym Topol: Ještě nedávno mě nenapadlo, že fantastický děj knihy se stane aktuální
Obdobně jako u jiných svých děl, přál si Franz Kafka, aby ani Zámek nebyl nikdy vydán a dílo bylo po jeho smrti zničeno. Tomu však jeho přítel Max Brod naštěstí nevyhověl – a zachránil tak jeden z pilířů světové literatury dvacátého století.
Zámek vznikal v průběhu sedmi měsíců v roce 1922 ve Špindlerově Mlýně, Praze a Plané nad Lužnicí na autorově prodloužené zdravotní dovolené. Svého prvního vydání se dočkal až po jeho smrti v roce 1926 v mnichovském nakladatelství H. Wolffa. Česky pak poprvé vyšel v roce 1935.
Skutečnost, že Kafkova literární tvorba, jeho pohled na svět a atmosféra jeho děl přitahují stále a stále nové generace umělců, lze doložit například existencí tuzemské hudební skupiny Kafka Band. V jejím čele stojí český spisovatel, výrazně oceňovaný i v Německu, Jaroslav Rudiš a zpěvák, výtvarník a autor mezinárodně uznávaných komiksů Jaromír Švejdík alias Jaromír99.
Zámek se totiž stal základem jejich stejnojmenného koncepčního literárně-hudebního alba. A tak lze vedle vydařené audioknihy vyslechnout i další osobitý pohled na tento dnes už klasický román.
Režisér Steven Soderbergh: V polistopadové Praze jsem vnímal naději i úzkost
RECENZE: Intimní ponor do Kafkovy duše
