Většinu knížky jsem napsal v noci, říká ajťák, který odhaluje dětem draky z Beskyd

„Jako dítě jsem pořád četl, hltal dobrodružné romány o mořeplavcích, objevování cizích zemí… Přečetl jsem i dvě stě padesát knížek za rok, neznal jsem skoro nic jiného. Ve dvanácti jsem chtěl napsat knížku, ale nepovedlo se mi to a pak už mě pohltilo IT,“ přiznal absolvent oboru materiálové inženýrství na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, který celý život pracuje jako ajťák.

„A teď, když jsem psal knížku, tak se mi podařilo v sobě zase probudit toho kluka, který chce zažívat dobrodružství,“ zasnil se.

Za pomyslného viníka svého psaní označil Tkáč Beskydy. „Protože po covidu se ta naše ajťátská práce hodně změnila. V podstatě jedeme nonstop, máme vzdálené meetingy, všechno se dělá online, takže člověk sedí doma na home office a vůbec se neodtrhne od židle. Abych si to kompenzoval, začal jsem chodit do Beskyd a ukázalo se, že mají magický vliv. Vše začalo tím, že jsem objevil první beskydské bytosti,“ nastínil.

„Je to zvláštní, ale ty bytosti si vás najdou samy,“ uvedl dále. „Nekoukám, jestli uvidím něco zajímavého. Jdu krajinou, rozhlížím se a najednou něco zahlédnu,“ popsal, jak objevil nejen první beskydskou bytost pana Čipičku.

„Byl to vysoký pařez s nafoukanou čepicí ze sněhu a v ní byly lístečky, které trošku vypadaly jako oči a pusa, takže se na mě pan Čipička usmíval,“ popsal.

Zpočátku si psal k fotografiím bytostí objevených v přírodě krátké medailonky. „Vždy jsem si každou vyfotil a řekl si, kdo by to mohl být, jaký je jeho osud. Ke každé jsem si napsal mini příběh, který dokreslil to, co je vidět na fotce. A v určitém okamžiku jsem si řekl, že by dávalo smysl ty postavy a jejich osudy spojit do jednoho velkého příběhu,“ nastínil, jak kniha s ilustracemi Iny Kreisingerové, díky níž se děti seznámí například s Děsivcem, Rychlonožkou, Leopoldem nebo Vlkomírem, vznikala.

Už dnes autor ví, že nepůjde o jednu knihu, ale tři: „První knížka je o dráčku Ilíkovi, který je na hraně puberty a jednou nohou pořád v průšvihu. Druhý díl bude o jeho sestře, to bude víc holčičí kniha, a třetí bude o epické bitvě mezi dobrem a zlem v Beskydech, přičemž půjde o záchranu celého světa.“

Kromě klasické papírové podoby se Kroniky beskydských draků dočkaly i audioverze, kterou namluvil Robin Ferro z ostravského souboru Tři tygři. Do knihy navíc Tkáč coby ajťák umístil i QR kódy, díky nimž si čtenáři rozšiřují obzory.

„Dnešní děti jsou zvyklé přepínat, nestačí jim knížku jen číst. Vyhovuje jim, že si přečtou kapitolu a na jejím konci si přes QR kód ověří fakta nebo rozšíří příběh,“ nastínil Tkáč, jenž chování mladých čtenářů odkoukal od svých dětí.

Protože IT obor ho stále živí, musel psaní přizpůsobit práci. „Vyhrazuji si na něj pozdní večery, protože jsem zvyklý pracovat do noci. Většina knížky vznikla mezi druhou a třetí hodinou ráno,“ odhalil s tím, že aby první díl slibované trilogie vyšel, založil si vlastní nakladatelství nazvané Tajemné Beskydy.

„Chtěli jsme vytvořit prototyp nové generace dětské knihy, která bude perfektně sedět dnešním dětem. To znamená propojit klasické vyprávění s interaktivními prvky, a ještě děti motivovat k výletům do přírody. Proto jsme se rozhodli jít vlastní cestou a založit nakladatelství, kde budeme mít volnou ruku v tom, jak knihu dětem představíme,“ objasnil muž, jenž chce do světa beskydských bytostí pustit i jiné autory.

Podle něj si Beskydy zaslouží vlastní mytologii a příběhy. „Doufám, že až si děti přečtou tuhle a další knihy, vezmou rodiče za ruku a půjdou do hor hledat svoje vlastní tajemné bytosti,“ uzavřel.