Susanne Goga zve do Berlína dvacátých let

Buďme upřímní. Kdo dává přednost atmosféricky hutným románům, bude spokojen. Kdo však hledá velké napětí, může být zklamán. V každém případě zůstává naděje na shledání s veskrze sympatickým vyšetřovatelem a dobou pro evropské dějiny důležitou.

Susanne Goga se narodila v Mönchengladbachu v roce 1967. V Düsseldorfu získala diplom z literárního překladu a od roku 1997 pracovala jako překladatelka na volné noze. V roce 2005 vyšla její první knížka Leo Berlin. Celkově jich zatím napsala patnáct.

„V překladatelském kurzu jsme překládali mnohé texty, což bylo neuvěřitelně vzrušující. Pokud totiž stejný text přeloží padesát lidí, vznikne padesát různých textů. Bylo to zajímavé a poučné,“ vysvětlila, proč už z angličtiny přeložila do němčiny více než sto knih.

„Pokud se objeví ​​témata, ke kterým nemám vztah a nejsem na ně připravená, zabývám se jejich historickým pozadím. Bylo to tak třeba s Afghánistánem. Velmi mě ohromilo, jak svobodné to bylo v Kábulu v sedmdesátých letech. Při překládání se toho hodně naučíte a v ideálním případě budete chytřejší než dříve,“ vysvětlila v rozhovoru pro Rheinische Post.

Napsat vlastní knihu ji napadlo v roce 2001. Úspěch a dobrý pocit se ale nedostavily hned.

„Napsala jsem román, který nikdy nevyšel. Poslal jsem ho různým agentům a jeden z nich řekl, že se ten příběh neprodá, protože se odehrával na konci první světové války. Ale líbilo se mu, jak píšu. Pak jsem mu poslala tři kapitoly jiného románu a on mi nabídl smlouvu. Tak to začalo,“ vzpomíná Goga.

Její první román se jmenuje Leo Berlin. Odehrává se ve Výmarské republice a jeho hrdinou je detektiv Leo Wechsler. Není to osamělý vlk, nýbrž rodinný typ žijící s neprovdanou sestrou a dvěma dětmi. Goga ví, že přesně to je situace, která jí umožní nakládat s osobním životem svého hrdiny volně a dobrodružně.

„Měla jsem téma a linii, mohla jsem se tedy věnovat shánění podkladů. Narazila jsem například na obrazovou sérii, ve které jsou zveřejněny staré fotky z Berlína seřazené podle okresů a s vysvětlivkami. Ráda se k ní vracím. Je na nich také mnoho restaurací a obchodů, které popisují, jak se v nich lidé ve dvacátých letech minulého století chovali. Také ráda bádám. Před časem jsem našla staré restaurační menu, které obsahovalo i tehdejší ceny. Pro své knihy to samozřejmě využívám,“ vysvětlila Goga serveru Rheinische Post.

„Některé věci se ale zkoumají hůř. Musela jsem například složitě hledat ceny potravin během tehdejší inflace. Byla to detektivní práce. Pak se snadno vžiju do kůže svého inspektora Lea,“ dodala.

Berlínem dvacátých let byla vždy fascinována, a tak o něm začala psát. Nápad udělat to ve formě kriminálního románu přišel později.

V rozhovoru pro magazín Histo Journal vysvětlila: „Vždy jsem se zajímala o první světovou válku a výmarské roky. Německé historii od roku 1933 nemůžete porozumět, pokud nevíte, co bylo předtím. Když se podíváte do toho období, nevyhnutelně skončíte v Berlíně, který byl pravděpodobně nejvýznamnější metropolí střední Evropy.“

„Během té doby měl téměř o milion obyvatel více než dnes, což je jen jeden příklad obrovské přitažlivosti, kterou město mělo. Všechen dobrý i špatný vývoj těch let se soustředil do Berlína, ať už to byly politická nejednota, sociální pokrok, kulturní rozmanitost. Proto jsem vůbec nepochybovala o tom, které město by měl můj inspektor prošetřit,“ konstatovala.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Leo Berlin - Susanne Goga, Smrt v modré - Susanne Goga, Mrtvá z Charlottenburgu - Susanne Goga