Šlápněte si na Kafku. Výstava ukazuje dílo spisovatele v netradiční formě

V pražské galerii Roberta Guttmanna je vystaveno celkem 39 děl Odeda Ezera. Ten má za sebou velké světové úspěchy.

Připravoval třeba typografii pro Novou americkou hagadu, ale také logo pro Weizmannův institut věd v Izraeli. Od typografie si ale občas „odskočí“ k umělecké práci, jako je tomu právě v případě pražské výstavy.

Instalace je velice nevšední, viditelně hodně pracuje s textem i obrazem. „Je to vizuální uvažování v duchu Barbary Krugerové nebo Jenny Holzerové a světových hvězd, které pracují podobným stylem,“ vysvětlila Novinkám šéfkurátorka Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg.

Celá série přitom čítá přes 300 originálů, v Židovském muzeu je z nich vystaven zlomek. „Bylo potřeba to nějakým způsobem sjednotit a odpovědět na prostor, který je vlastně sterilní, bílý. My jsme koncept obrátili, vybudovali jsme z bílé kostky ‚black box‘ a začali jsme inscenovat divadelním způsobem,“ dodala Sidenberg.

Kromě tří desítek děl vznikly v galerii také velkoformátové zvětšeniny Ezerových děl, ty návštěvníci uvidí na podlahách i zdech.

Velkoplošné tisky tak musí snést vysoké zatížení. Práce byla o to náročnější, že vše se dělo na dálku na trase Praha–Tel Aviv.

„Návštěvníci k nám nemají přicházet nasávat historická fakta o Kafkovi. Akcí k jeho úmrtí je letos strašně moc, takže my, když jsme vybírali věc do ‚kafkovského roku‘, jsme se snažili být něčím jiní. Nechtěli jsme zahlcovat návštěvníky daty, ale nechali jsme se vést vlastní imaginací a vytvořili jsme něco, co je nové a co bude stát samo o sobě jako výtvarný tvar,“ prozradila kurátorka.

Návštěvník si tedy může v galerii utvořit Kafku „sám“ do značné míry požitkem či imaginací.

„Snažili jsme se tvořit na základě fabule, se kterou přišel autor a zněla: ‚Co když Řehoř Samsa nebyl jen protagonista, ale byl to autor a jeho dílo se ztratilo?‘ Takže tu hned máme literární záhadu a možnost pátrání po ztracených textech,“ dodala.

Řehoř Samsa, hlavní postava povídky Proměna, je zde představen coby zapomenutý literární génius, jehož dílo záhadně zmizelo. Samsa prostě neměl štěstí jako Kafka a jeho rukopisy nikdo nezachránil.

Ezer se však ve své fabulaci pouští ještě dál, když názvy použitými na čtyřiadvaceti obálkách prázdných knih, jež jsou částmi úvodní pasáže Proměny, naznačuje, že si Kafka Samsovo dílo alespoň částečně přisvojil.

„Je tam řada nahozených vodítek, kterých se mohou návštěvníci chytnout, mohou si to doplňovat libovolně sami. Podle toho, co cítí, na co mají chuť, co je zajímá, nebo si tady prostě mohou jen meditovat. Mohou si vymodelovat vlastního Kafku,“ lákala Sidenberg.

„Pro mě je Kafka jakési metaforické ‚třetí oko‘, které nestranně poměřuje okolní svět a na světlo vytahuje nepohodlné věci, jež by jinak zůstaly nepovšimnuty. Kafkovo psaní u čtenářů navozuje pocit spřízněnosti, úžasu i obdivu k jeho literárnímu géniu… Má neobyčejnou schopnost přimět čtenáře k tomu, aby se ztotožnili s hrdiny jeho příběhů. A i když se jedná o příběhy smyšlené — Řehoř Samsa se jednoho rána vzbudí a zjistí, že se kdovíproč proměnil v hmyz — jsou vyprávěny s takovým smyslem pro realitu a ‚všednost‘, že nenechají čtenáře na pochybách, že něco podobného se může stát komukoli, je nevyjímaje,“ dodal sám autor Oded Ezer.

Výstava je součástí programové série, kterou v letošním roce Židovské muzeum v Praze pořádá pod názvem KAFKA 100 jako připomínku stého výročí úmrtí slavného pražského spisovatele.

Mezi další projekty tohoto cyklu patří urbánní hra Hledá se Odradek i cyklus veřejných přednášek, seminářů a diskusí pod názvem Transatlantic Kafka.

Výstavu The Samsa Enigma budou doprovázet komentované prohlídky s kurátorkou Michaelou Sidenberg a taktéž vzdělávací program určený žákům základních a středních škol.