Sex, draci, upíři a láska. Čtivo pro vaše děti a vnuky má vlastní kategorii

„Knihy YA jsou pro každého – nebo alespoň pro každého, kdo umí číst na této úrovni a má vztah k tomu, čím postavy procházejí,“ říká Sarah McCabeová, redaktorka amerického nakladatelství Margaret K. McElderry Books.

„YA je ve svém jádru o poznání, kdo jste, a výběru toho, kým se chcete stát, a to není cesta, která se zastaví, jakmile vám bude 18. I v dospělosti tato otázka: Kdo jsme? , je to, na co se neustále ptáme,“ dodává.

Trend obliby YA jí dává za pravdu. Nevyhnul se ani Česku. Svědčí o tom mimo jiné to, že v posledních týdnech patří k nejprodávanějším knihám u nás světový hit Čtvrté křídlo avizovaný jako „žhavá dračí love story“. Napsala ho Američanka Rebecca Yarrosová.

V minulosti u nás uspěly také jiné tituly, jen namátkou šlo o Deníky princezny (Meg Cabotová), Stmívání (Stephenie Meyerová), Hvězdy nám nepřály (John Green), Červená, bílá a královsky modrá (Casey McQuiston), případně historické romány Ruty Sepetysové či Zlodějka knih Markuse Zusaka…

I díky tomu je téměř čtvrt století YA literatura nejrychleji rostoucím produktem na poli literatury. Celosvětově ročně vydělává miliardy dolarů. V roce 2022 to bylo konkrétně 11,34 mld. USD (2,69 mld. Kč), jak uvádí web Wordsrated.

Zajímavé také je, že knihy YA vedle dospívajících kupují v 55 procentech lidé starší 18 let. To lze vysvětlit nejen tím, že tituly dávají (pra)rodiče svým dětem, ale také tím, že se dospělí rádi vracejí při čtení nových knih do světa dospívajících.

Nikoho tak asi nepřekvapí, že největší nakladatelství v ČR Albatros Media udává, že YA literatura tvoří ročně více než pětinu z jím vydávaných knih. Pravidelně je představuje také na akci HumbookFest. I tam, tedy na specializované veletrhy, se dávno žánr dostal.

V čem se tedy YA liší od té tradiční? Vedle zacílení na čtenáře mezi 12 až 18 lety jsou jejími základními pilíři tyto skutečnosti: v textu funguje často více vypravěčů, je v něm více emocí, více sexu, vedle lidí v něm nezřídka fungují i bájné bytosti, mimo jiné draci a upíři. Hlavním hrdinům je maximálně do 30 let.

YA reaguje, popisuje i překotnou přeměnu mezilidských vztahů, včetně LGBT+ a transgender lidí, moderní technologie. Nechybějí ovšem ani ožehavá témata: nechtěná těhotenství, zneužívání drog a alkoholu, rasismus…

Typické pro knihy tohoto žánru je zjednodušeně napsáno také více úhlů perspektivy děje a skákání v čase i prostoru. Odborníci v této těkavosti vidí důsledek rozvoje internetu, sociálních sítí, na něž jsou mladí zvyklí. Poměrně běžně rychle mění příspěvky, aniž by se museli více soustředit. Texty jsou proti klasické literatuře jaksi „jednodušší“ nejen dějově, ale především jazykově.

Z hlediska literární historie má i v tomhle ovšem YA na čem stavět. V USA se o ní jako o zvláštní kategorii mluví zhruba od 60. let 20. století. Tam také definovali, kdy (ne)jde o YA. Je-li v knize sex, do kategorie spadá, není-li, jde o literaturu pro děti. Pravidla ovšem nejsou pevně nastavená.

Z tohoto pohledu lze shrnout, že podobné tituly má desítky let také česko(slovenská) literatura. Stačí si vzpomenout na Robinsonku (1940) Marie Majerové (pravda tam sex nahrazují palčivá sociální témata) či legendární knihy Stanislava Rudolfa.

I ty se zaměřovaly na mladší čtenáře, respektive čtenářky, řešily jejich problémy. Patřívaly k nim trapné, bolestivé zkušenosti, nad nimiž dospělí mávli obvykle rukou, včetně jiného dnes řešeného tématu: body shamingu.

V rudolfovkách nechyběly tedy ani společenské předsudky, láska a náznaky sexu. Právě tato kombinace z nich dělávala bestsellery, na něž dodnes dívky dospívající před rokem 1989 rády vzpomínají.

Moderní doba v tomto směru přinesla ke všemu osvědčenému ještě nové možnosti, jak knihy YA zpopularizovat, hlavně sociální sítě. V anglofonním světě vede jako zdroj tzv. BookTok.

Specializovaný koutek TikToku s hashtagem #booktok nasbíral koncem roku 2023 už více než 200 miliard zhlédnutí, což odpovídá 25 zhlédnutím každého člověka na světě, jak uvádí BBC.

Není tak divu, že se stal mocnou silou v nakladatelském průmyslu a že se na něm inspirují také filmaři.

Ostatně ani v tomto směru Česko nezůstává pozadu. Loni touto dobou šel do kin film Cool Girl! (režie Jeremy Tichý - pozn. red.), jenž vznikl podle stejnojmenné knihy Leny Valenové. Sice u diváků zcela propadl, ale první vlaštovky jaro obvykle nedělají, jak říkávali už naši předci…