RECENZE: V děsivém Zabijákovi z Golden State uctil Thorp své řemeslo

Zařadit je lze do žánru true story, jehož podstatou je rekonstrukce kriminálního činu, nejčastěji vražd či rovnou vražd masových.

Sleduje historii třinácti vražd, více než padesáti útoků a dvaačtyřicet let vyšetřování, na jejímž začátku jsou bezradnost a zmar a na konci rok 2018, kdy byl pachatel agrese započaté v Kalifornii v sedmdesátých letech minulého století dopaden. Jako dvaasedmdesátiletý, zdánlivě bezúhonný muž.

Thorp si nestanovil cíl napsat velké literární dílo, v němž by si ke skutečnostem, jimiž se během své profesní dráhy zabýval a které nashromáždil, cokoli domyslel. Drží se striktně faktů, a i když se s radostí tu a tam pustí do členitější větné stavby či si vezme ku pomoci hezký obrat nebo slovosled, pořád je to učebnicová práce skvělého novináře s darem schopnosti poutavého psaní.

Pokud bychom měli na jeho práci hledět optikou literatury, má to pochopitelně i negativa, s nimiž by si vyhlášení autoři detektivek či thrillerů hravě poradili.

Tím hlavním je absence ponoru do osobnosti vraha a především pohnutek pro to, co páchal. U soudního slyšení byl málomluvný, moc toho o něm neřekli ani jeho nejbližší, a tak toto rozuzlení prostě chybí. Nejenom knižnímu příběhu, ale i případu. A Thorp nespekuloval ani nefabuloval.

Knížka rovněž postrádá podrobnější profily těch, kteří se případem zabývali a dovedli ho ke zdárnému konci. Jakkoli Thorp využil toho, že s některými detektivy hovořil a například Richarda Shelbyho popsal obstojně, těch, kteří se na pátrání na několika místech v Kalifornii podílelo, bylo daleko víc.

Nade vším nicméně stojí znamenitá novinářská práce, přesně taková, jakou by měl člověk té profese dělat. A lhostejno, jestli čtenářům přináší příběh sériového vraha, nebo písně či osobnosti.

K dobrému pocitu ze čtení chvályhodně skladné knížky pak přispívá i češtinsky příjemný a přirozený překlad Terezy Prymak.