RECENZE: Terapie metalem zabírá u starších bílých mužů

Autorka, která na sebe výrazněji upozornila knihami Démon ze sídliště (2021) a Havířovina (2022), se opět zaměřila na to, v čem vyniká: na popis mezilidských vztahů.

Čtenářům představuje partu kamarádů v čele s Johanesem, jenž se živí vyklízením bytů a domů. Kdysi tvořili průměrnou kapelu, z čehož dokázali těžit – zejména co se týkalo zájmu žen. Jenže tahle doba je dávno pryč.

Autorka jejich mládí v knize spíše naznačuje. Soustředí se totiž na období kolem jejich padesátky, které pro ně již tak radostné není. Přináší s sebou četné mužské fobie: tloustnutí, vypadávání vlasů a oprávněné pocity, že jim ujíždí, případně ujel vlak všude, kam se podívají. A že už asi nikdy nepochopí ženy, k čemuž se přidává trauma ze zjištění, že lepší to v komunikaci nebude ani s jinými členy rodiny.

Zvláště s těmi, kteří jsou v pubertě, vyznávají víc pohlaví, jsou vegani, každý problém by probírali s psychoterapeuty, starší generace viní ze zničení planety a rodiče ze všech ostatních příkoří… Naštěstí mají hlavní hrdinové spásný nápad, jak se vyrovnat se vším: opět založí heavymetalovou kapelu. Nazvou ji Heavy Souls. Čímž znovu najdou smysl ve svých utahaných životech.

Hadj Moussa partu kámošů sleduje devět měsíců, od prosince do srpna. Slovo po slovu dokazuje, jak dobře zná nejen metalové prostředí, legendární kapely a skladby. Ale hlavně i to, jak se dokáže vcítit do mužské duše.

Ostatně hlášky typu: Plešatění není prdel, Když si chlap nevěří, ženská to vycítí. Tuhle dysfunkci máme od Pána Boha jako trest za to, že ženský musí rodit a menstruovat…, věčné přeměřování „svalů“, kdo je/není alfa samec, včetně použití nejrůznějších vulgarismů, jsou velmi výstižné. Pravda, situace jsou někdy hodně vulgárně popsané, ovšem sprostá slova k životu patří. Přinášejí (aspoň někdy) úlevu. A úzkostní čtenáři, jazykoví puristé stejně asi čtou jiné žánry…

I díky téhle věcné realitě, již každý známe, knihou proplujete hodně svižně, s radostí. A je jedno, zda jste muž či žena. Připravte se jen na to, že ač se u ní/s ní budete hodně smát, chvílemi vám bude rovněž do breku.

Popsané situace, zachycené pocity a dílčí události zažívá totiž každý kolem padesátky, kdo měl/má rodinu, ženu/muže a děti plus ještě úplně neztratil své sny a stále věří, že pár zakopnutí patří k životu. Stále pevně věří, že po nich vstane, a jde směle, někdy pravda trochu již vratce, vstříc lepší budoucnosti.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Těžké duše - Iva Hadj Moussa, Démon ze sídliště - Iva Hadj Moussa, Havířovina - Iva Hadj Moussa