Článek
Děj knihy se točí kolem Jany a Martina. Oba mají v době seznámení před sebou zářnou kariéru, jenže právě jejich láska původní sny výrazně změní. Hartl čtenáře s romantickou dvojicí seznamuje v momentě, kdy on ještě studuje gymnázium, ona právě absolvovala pedagogickou fakultu. Začátek jejich vztahu je sice zvláštní, ale podobně Hartl rozjel i jiný svůj román, 15 roků lásky (2021).
Kapitolu po kapitole s nimi jde životem lemovaným z velké části šedivým socialistickým světem, v němž se ti s názorem automaticky ocitali v pozici „podezřelých“. V šedivém marastu vysněného bytu na pražském sídlišti Jižní Město zvolna plyne manželství, v němž od začátku nechybí přátelství, láska i vášeň. Jenže někdy ani tato zdánlivě dokonalá kombinace nestačí k tomu, aby dvojice překonala šeď ubíjející každodennosti.
Právě kapitoly, kdy se Hartl soustředí „pouze“ na manžele, patří za mě k nejsilnějším pasážím knihy. Až komorním způsobem vystaví uvěřitelný model fungujícího vztahu, který každý kolem padesátky asi někdy žil.
Většinou jim budete souznění až závidět, jen tak nějak už víte, že nic není věčné. I přes velkou snahu, velkou citovou investici dotyčných ne vždy dopadne tak, jak si oba vysnili. A jde to vůbec? Napadne vás možná při pohledu na život Martina a Jany a asi se taky zamyslíte, v jaké fázi svého vztahu jste právě vy.
Slabší pasáže přicházejí s dobou, kdy kniha zachycuje události po sametové revoluci. Je to mimo jiné díky tomu, že do děje zásadně začnou zasahovat další postavy. Na můj vkus je jich až moc. Chybí jim tak v rámci děje větší psychologické prokreslení, vlastně se o nich nic moc nedozvíte. Často se jaksi zjeví, vyprávění posunou dál a zmizí, někdy se přitom takhle vrací opakovaně.
Stejně tak mi moc neseděly porevoluční kulisy, které připomínají pohádku o tom, jak všichni krásně a poměrně hladce podnikají, díky čemuž mohou žít na pražské Malé Straně, případně v bytě po rodičích v pražských Dejvicích anebo v chalupě na Šumavě, případně na jiné chalupě v Jizerkách. Nudí-li se, vyrazí do Thajska, na Bali… Tyhle stránky mi navíc připomněly jinou knihu, a to Karin Babinské Tsunami (2022).
Co se ovšem Hartlovi nedá upřít, je to, že všechny věci, i ty nelogické, dokáže poskládat hodně čtivě. A ač oproti jiným dílům (až na škodu) šetří svým typickým humorem, nudit se u jeho novinky nebudete. Jako oddechovku ji přečtete za jeden deštivý den. Až dojdete na poslední stranu, asi si – stejně jako já – řeknete: neurazí, ani nenadchne.
| Patrik Hartl: Manželství | |||
|---|---|---|---|
| Nakladatelství: Bourdon, 2025 | |||
| Počet stran: 352 | |||
| Hodnocení: 65 % |
