RECENZE: Kde číhá vlk. O antisemitismu a rasismu bez černobílých nálepek

Ústřední linka příběhu se točí kolem úmrtí muslimského studenta tmavé pleti Jamala na jednom z večírků, kde nechyběly drogy. Na ten přitom odchází také Adam, syn Lilach, izraelské Židovky, jež se do Kalifornie vydala s manželem s jediným cílem: být v bezpečí.

Žijí v luxusu, v krásné vile, Lilach nemusí chodit do práce a vlastně by mohla být spokojená, kdyby to dokázala.

Spisovatelka čtenářům postupně odkrývá události, které mají hluboké kořeny kdesi v Izraeli. A nemilosrdně se propisují do života malé rodiny ve slunné Kalifornii. Úzce přitom souvisejí s rasismem i antisemitismem, tedy vším, před čím do USA utekli.

A ač se pravidla a zvyky světa, v němž vyrůstali, a toho, kde už roky žijí, liší, něčemu utéct nelze. Třeba minulosti a náboženské nenávisti, což si všichni palčivě uvědomí po útoku na místní synagogu. Odsouzeníhodný čin ovšem téměř překryje již zmíněná vražda chudého Afroameričana, z níž je podezříván právě Adam, bílý Žid z dobré rodiny, jejich syn.

Ajelet Gundar-Gošenová staví svůj emočně chytrý příběh na stereotypech, přimíchává do nich ovšem také každodenní maličkosti, velké světové problémy, včetně průmyslové špionáže, ale také obecné pocity emigrantů a jejich dětí založené na těžko zodpověditelné otázce: kde jsme doma?

Středoevropanovi tím postupně otevírá prostředí různých menšin. Tohle všechno její Lilach dokáže popsat velmi srozumitelně. Z pozice nezměrné mateřské lásky ukazuje různé vrstvy americké společnosti, již často nic moc nespojuje, tedy kromě touhy po zisku. Hlavní postava je všechny odkrývá v rámci snahy dojít k odpovědi na svou otázku: mohl vraždit náš syn?

Spisovatelka v hledání „pravdy“ nezapře léta své psychologické a scenáristické praxe. Ač vám poskytne hlavně portrét Lilach, možná na chvíli zalitujete, že se nedozvíte víc o Adamovi, k napsání skvělé knihy to ale bohatě stačí. Ona povrchnost dalších postav do děje tak nějak přirozeně patří. Odráží samotné Silicon Valley, vzestupy a pády jeho obyvatel, ale i obraz jedné generace, její určitou povrchnost.

Autorka z ní přitom neviní dospívající, ale spíš jejich rodiče, kteří v touze potomky chránit z nich vychovávají někdy až necitlivé bytosti toužící se hlavně dobře oblékat. A nemuset přitom řešit, kdo tuhle vizi (za)platí. Najít viníka vraždy je tak složité (nejen) pro policii…

Kde číhá vlk je zkrátka kniha, kterou stálo za to do češtiny přeložit. I když to trvalo deset let. Dejte jí šanci. Nabídne vám jiný pohled na náboženský konflikt, v jiných narativních kulisách, než na jaké jsou Středoevropani „zvyklí“. Nic totiž nemusí být černobílé, ani vražda.