RECENZE: Co uděláte pro druhé, aby přežili?

Hlavní hrdinkou románu je Lída, mladá žena narozená do pražské rodiny, která aktivně vzdoruje německé okupaci naší země. Zapojení do odboje s sebou ovšem postupně přináší omezení a nenahraditelné ztráty.

I proto se z velkoměsta vydává kamsi na venkov. Do vesnice Horka, kde má vypjaté časy „přežít“. Zázemí jí poskytne teta, sestra její matky. Roky se neviděly. A i vzpomínky na minulá setkání jsou mlhavé. Objevuje se v nich navíc nevyjasněný neklid. Jenže válka začíná ohrožovat i její život. A ona nemá na výběr. Musí Prahu opustit.

Ze dne na den se holka z města ocitá na vesnici, v níž ne každý má doma elektrický proud. Žijí v ní jak hrdinové, tak zrádci. Jak to bývá, tyto kategorie jsou na první pohled snadno zaměnitelné… Rozpoznávaní kdo je kdo je často velmi bolestné. Všichni (zdánlivě) o sobě totiž vědí všechno. Každá informace přitom může přinést smrt i záchranu života.

Markéta Prášková ve své další knize dokázala odvyprávět jednoduchým jazykem velmi uvěřitelný příběh obyčejných lidí, kteří se vzepřeli zlu. Nejen proto, že museli, ale spíš proto, že jim v určitém okamžiku přišlo neslušné stát stranou a jen se dívat na neštěstí druhých. Jejich životy odvíjejí v několika časových rovinách, které zručně propojuje.

Silné jsou v ději především postavy žen, na něž jakákoli válka dopadá s drtivou silou. Přináší totiž s sebou nejen starosti o blízké – bojující muže –, ale také každodenní starosti o prosté přežití v situaci, kdy docházejí věci běžné potřeby včetně jídla.

Autorce se podařilo vyskládat propojení dílčích postav do pestré mozaiky, která vypovídá o dusivé atmosféře protektorátu a i doby, jež následovala po osvobození a která se za pár let opět zvrtla v tyranii. Jistě tomu pomohlo rovněž to, že do knihy zakomponovala vzpomínky své babičky.

Opakovaně se mi tak při čtení vybavovaly věty mého dědy, který prošel německými koncentračními tábory. Na otázky, proč jako chudý dělník riskoval svůj život v odboji, odpovídal: Víš, mně bylo trapné jen se na to koukat.

Máte-li čas, chuť na další knihu z doby, o níž je u nás, ale i ve světě psát až módní, dejte Ester šanci. V rámci románů patří k tomu lepšímu, co u nás na toto téma za poslední roky vzniklo.