Článek
Sám autor je vskutku mimořádná osobnost. Narodil se v neuvěřitelně chudých poměrech v roce 1964, přičemž jeho prvním domovem a domovem jeho rodiny byla jeskyně. Už od nejútlejšího mládí byl nucen živit se těžkou manuální prací, aby pak našel po určitý čas východisko vstupem do armády.
Díky nezlomné vůli a píli se mu podařilo dálkově vystudovat práva a postupem času se stal prestižním a uznávaným advokátem, který si v hlavním městě Pekingu otevřel svou kancelář. A tam začaly jeho osudové problémy.
Kao Č’-šeng nikdy nezapomněl na poměry, ze kterých vzešel. Nezapomněl na ubohé bezmocné a režimem opomíjené a opovrhované lidi, kteří měli do jeho advokátní kanceláře vždycky dveře otevřené.
Oscary poprvé vyhrála Číňanka a Čína ji ignoruje. Kritizovala vládu
Začal se soustavně zabývat případy rolníků, kterým režim sebral bez náhrady půdu, případy lidí vyhnaných ze svých domovů, případy úřednické a policejní zvůle. Začal vyhledávat a zastupovat krutě stíhané příslušníky podzemní křesťanské církve i hnutí Falun Gongu.
Je logické, že se rychle stal trnem v oku čínských komunistických mocipánů a jejich aparátu. Kruté a bezohledné represe jak vůči němu, tak vůči jeho rodině na sebe nedaly dlouho čekat. Kao Č’-šeng byl několikrát zatčen, mučen a od roku 2017 je nezvěstný.
V roce 2007 byl navržen na Nobelovu cenu míru. Jeho rodině se podařilo přes Thajsko uprchnout a emigrovat do Spojených států a také díky tomu se světová veřejnost mohla seznámit s knihou Za Čínu spravedlivější, která právě dostala i svou audioknižní podobu v podání Martina Myšičky.
Není to poslouchání hezké, natož pak radostné. Kao Č’-šeng důkladně popisuje metody mučení nežádoucích osob čínskou policií, naprosté bezpráví, nezákonnost a sadistickou surovost. Součástí knihy jsou autorovy dopisy adresované západním institucím i jeho osobní vzpomínky z čínských kriminálů.
Popisuje i bezprecedentní represe, které páchal v roce 2008 čínský režim na svých třeba jen domnělých odpůrcích před pořádáním olympijských her, aby si zajistil pozitivní obraz ve světě.
Součástí této zásadní, nicméně opravdu až hrůzné audioknihy jsou také krátká osobní vyjádření několika tuzemských podporovatelů Kao Č’-šenga, například herečky Andrey Černé, Milana Kajínka, senior redaktora Epoch Times, violistky Jitky Hosprové, Jana Potměšila, Marty Kubišové či Ladislava Smočka.