Místo děje Krušnohoří: Klement Gottwald čestným občanem Jáchymova

Pohnuté dějiny zachycuje nejeden dokument ať už filmový, nebo knižní. Svědectví o krutosti vydává také jáchymovská kronika. Uložená je nyní v karlovarském archivu.

Zachycuje dějiny tak, jak si po únoru 1948 přáli vítězové voleb, komunisté. Zmínku o zřízení pracovních táborů v ní najdete v roce 1949. V dalším roce narazíte na informace o procesech s údajnými americkými agenty.

Hrdinou doby tehdy byl prezident Klement Gottwald, jenž také v prosinci 1949 poděkoval Jáchymovským za čestné občanství. A je jím dodnes, s největší pravděpodobností.

„Známe jen ty, kteří získali čestná občanství po roce 1989,“ sdělil Novinkám starosta města František Holý. A dodal:

„Další osoby z historie se nepodařilo dohledat a nemohu je potvrdit. V případě, že by měl mít Klement Gottwald v Jáchymově stále tuto výsadu, určitě by stálo za to ji revidovat a jemu čestné občanství odebrat. Vzhledem k tomu, co zde bylo pácháno na politických vězních. Od nejstarší pracovnice a zároveň matrikářky úřadu jsem se dozvěděl, že k této revizi mělo již dojít, ale je nedohledatelná na zdejším městském úřadě.“

Holý také Novinkám vysvětlil, že pokud by se prokázalo, že by čestné občanství bylo pro Gottwalda platné, město určitě navrhne jeho zrušení.

„V jakém časovém horizontu nevím, ale pokud se toto prokáže, tak v co nejkratší době,“ konstatoval.

Dohledatelná jsou naopak svědectví, která vypovídají o krutostech, k nimž docházelo v lágrech. Z nedaleké Rovnosti dnes stojí jen budova takzvané Řetízkárny. V 50. letech sloužila jako převlékárna pro vězně pracovního tábora, jímž prošlo sedmdesát tisíc vězňů. V roce 1960 byl zrušen a srovnán se zemí. Zbořen byl i důlní areál u šachty Rovnost.

Na místě vězeňských ubikací stojí desítky let chaty se zahradami. Podle místních si pozemky tehdy kupovali ti, kteří v táboře o vězně „pečovali“. Změnit situaci, v níž mnohým vyhovuje zapomnění, se snaží od roku 2022 Spolek Političtí vězni.cz.

Řetízkárnu zakoupili s tím, že by tam mělo vzniknout pietní místo, komunitní centrum sloužící ke vzdělávání o Krušných horách, jejich obyvatelích a traumatech 20. století. A možná vás nepřekvapí, že ne všichni tuto snahu podporují. Chataři poukazují na to, že by ztratili svůj klid.

A tohle, o ticho, kdysi také komunistům šlo. Svědci jejich zvěrstev už většinou nežijí. Jejich pachatelé nebyli nikdy potrestaní. O událostech, kdy v SSSR zmizel uran v hodnotě několika státních československých rozpočtů, o zvěrstvech, kterých se dopouštěli českoslovenští občané na svých krajanech, tak vyprávějí nejčastěji knihy, ale také filmy a televizní seriály či dokumenty.

Místo děje Krušnohoří je letní (mini) seriál kulturní rubriky Novinek. Čtenáře provede dnes (skoro) prázdnými místy našich kdysi nejosídlenějších hor, která se objevují v knihách, filmech a televizních seriálech.