Článek
O vynálezcově díle vypráví autorka prostřednictvím současných chlapců Mariana a Tea. Společně nasednou do motorového expresu Slovenská strela, vrátí se v čase a setkají se s chlapcem Josefem, který na smetišti hledá materiál pro své vynálezy.
Spisovatelka v příběhu využívá v přímé řeči valašské nářečí, čímž přispívá k autentické atmosféře. V závěru knihy je uveden Stručný valašský slovníček. Text doprovázejí ilustrace Lenky Jasanské.
„Můj bratr Marian se vyučil strojním zámečníkem u jednoho z potomků Josefa Sousedíka, což vzbudilo jeho zájem o vynálezce. Snažil se o něm dozvědět co nejvíc. Navíc byl patriot a přál si, aby lidé znali významného vsetínského rodáka. Pobízel mě, abych o něm natočila reportáž,“ vypráví Michaela Vetešková o počátcích inspirace ke vzniku knihy Strela.
V mateřství začala žít jinak. Ve své knize učí děti neplýtvat jídlem a žít šetrně
Trvalo léta, než se k projektu dostala. Mezitím její bratr tragicky zahynul v rozvodněné Bečvě.
Slovenské strele a tvůrci jejího motoru se autorka věnovala poprvé letos, v podcastech ČRo Plus a v sérii reportáží Radiožurnálu.
„Při hledání stop jsem zjistila, že Josef Sousedík nemá ve Vsetíně hrob, ani se neví, kam nacisté ostatky umístili. Plány desítek jeho vynálezů shořely v partyzánském úkrytu v Juříčkově mlýně nedaleko Vsetína,“ říká Vetešková.
Knihu psala během léta na cestách vlakem mezi Prahou a jižními Čechami, kde se s rodinou starala o nemocnou matku. „Denně jsem vstávala brzy ráno a dojížděla sto padesát kilometrů do práce. Sílu mi dodávalo vědomí, že brácha by měl z knihy radost,“ vzpomíná.
Nejrychlejší vlak své doby
Mechanický elektrický vůz známý jako Slovenská strela vyjel na trať Praha–Bratislava poprvé roku 1936. V té době byl nejrychlejším vlakem Československa a dosahoval rychlosti až 130 km/hod.
Představoval světovou špičku jak po stránce designu, tak techniky. Celková jízdní doba 4 h 18 min (jízdní řád 1938/39) byla překonána až počátkem jednadvacátého století vlaky EuroCity a později vlakem Pendolino.
Josef Sousedík byl otcem unikátního elektromechanického pohonu vlaku. Byl chlapec z chudé rodiny, který odmala něco vylepšoval a vynalézal. Vyučil se strojním zámečníkem, založil prosperující firmu, stal se starostou a výrazně přispěl k rozvoji města.
Jeho život ale ukončilo v roce 1944 gestapo, které Josefa Sousedíka pro účast v odboji zavraždilo.
RECENZE: Bernhard Schlink prozíravě zkoumá čas umírání
2024: Drahé, těžké a skvělé. Pět knižních tipů pro bohatého i svalnatého Ježíška
