Máte názor? A mohla bych ho vidět? Nejstarší české nakladatelství slaví devadesátiny

Článek

Součástí oslav je i slogan: „…Máte názor? A mohla bych ho vidět?“ Obdoba hlášky z legendárního filmu Kulový blesk (1978).

Vyjadřuje profil nakladatelství. To se zaměřuje zejména na historii, filozofii, religionistiku a teologii, dále na původní a překladovou beletrii (edice Tvář, Světová próza, Čtení u krbu), poezii (Verše) a oblíbené rozhovory s významnými osobnostmi (Rozhovory).

Tomáš Etzler: Postižené děti v Číně oficiálně neexistují

Český lev

„Devadesát je XC a to je zase v cyklistické terminologii oblíbená disciplína horských kol. Je pro ni typická jízda ve složitém terénu, jezdec musí dávat velký pozor na kameny, kořeny nebo brody. XC je nezapomenutelná jízda, dřina a adrenalin. XC je cesta na Olymp. A český Olymp je Vyšehrad. Tam za ty roky vědí, že úspěch není zadarmo. Že je to někdy cesta divočinou, plná nástrah a nebezpečí, s každou další knížkou se vrací na stupeň vítězů. Patří tam už XC let,“ napsal Vyšehradu mimo jiné k narozeninám spisovatel Jan Štifter.

+2

Z pera českých autorů letos například vyjdou povídky Krajina roztavených zvonů Jana Štiftera, román Třetí terapie Danuty Chlupové či historická monografie Heinrich Franz Boblig. Zlý duch moravsko-slezských dějin? od Jaroslava Čechury.

Spisovatelka Danuta Chlupová: Ve svém životě polštinu a češtinu střídám

Kultura

Ediční plán zahrnuje stejně jako každý rok i řadu longsellerů – například slavný román Kámen a bolest Karla Schulze vyšel ve Vyšehradu poprvé už v roce 1942.

Nakladatelství Vyšehrad je od roku 2018 součástí skupiny Albatros Media.

Devět milníků. 90 let Vyšehradu

V roce 1934 Bohumil Stašek, kanovník Vyšehradské kapituly, římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové, zakládá Vyšehrad.

40. léta 20. stol. 1945–1948: rozvoj pod vedením Aloyse Skoumala a Bedřicha Fučíka. Poprvé vychází Kámen a bolest Karla Schulze (1942) a Medvídek Pú A. A. Milneho (1949).
50. léta 20. stol. 1953: perzekuce, uvěznění většiny pracovníků i spolupracovníků Vyšehradu, název Vyšehrad musí být nahrazen názvem nakladatelství Lidová demokracie. 1953-1956: dochází takřka k úplnému utlumení ediční činnosti a je zaveden tzv. gestorský systém, kdy nakladatelství dostávají od ministerstva kultury jakési výhradní právo na vydávání určitého literárního žánru. Vyšehradu je přiřčena specializace na český venkovský román 19. století.
60. léta 20. stol. Poprvé vychází Egypťan Sinuhet Miky Waltariho (1965). 1968: několik desítek spisovatelů v čele s Jaroslavem Seifertem podepisuje petici za obnovení jména Vyšehrad. Na jeho vedení se dokonce opět podílí Bedřich Fučík.
70. léta 20. stol. V krátké době vycházejí díla do té doby zakázaných českých i překladových autorů (Gabriela Marcela, Martina Heideggera či Pierra Teilharda de Chardin). Edice Historica měla zahájit dílo Josefa Pekaře Postavy a problémy českých dějin. Bylo sice vytištěno, avšak ministerstvem posléze zlikvidováno. Ovšem vychází i slavná Citadela Antoina de Saint-Exupéryho (1975).
80. léta 20. stol. 1982: do edičního plánu zařazeny tituly tzv. černé řady – dnes nazvané Reflexe – věnované významných filozofům, teologům a historikům (Boëthius, Valerián Magni, Bohuslav Balbín, Erasmus Rotterdamský, Jan Duns Scotus, Blaise Pascal aj.).
90. léta 20. stol. 1992 – likvidace společného podniku Lidová demokracie a Vyšehrad. 1993 – znovuzaložení Vyšehradu jako spol. s r. o. Vyšehrad je zachráněn před úpadkem.
Nultá léta 21. stol. Vycházejí velká díla: Encyklopedie středověku editorů Jacquese Le Goffa a Jeana-Clauda Schmitta.
Desátá léta 21. stol. Vychází řada úspěšných titulů jako Gentleman v Moskvě. V edici Rozhovory rozhovor s Pavlem Kolářem Labyrint Pohybu, nejprodávanější kniha roku 2018. Je založena edice českých autorů Tvář, kde jsou vydány Sběratel sněhu nebo Poupátka, a ediční řada Největší dramatici. Do Vyšehradu se vrací díla Miky Waltariho.
20. léta 21. století až dodnes. Nové knihy a nové plány: Hedvábné stezky Petera Frankopana, Novinářem v Číně Tomáše Etzlera, Paví hody Jana Štiftera, Hledání rovnováhy - rozhovor s Josefem Baxou, Náhradka Barbory Postránecké a Jany Plavec, Kronika jednoho šílenství Jaroslava Čechury, To nejlepší z podcastu MUDr.ování Lucie Šilhové.