Článek
Petice ale stále na internetu probíhá a bude až do konce června. Zatím ji podepsalo téměř 350 lidí. Návrh podpořili například česká herečka Martha Issová, ředitel Národního divadla moravskoslezského (NDM) Jiří Nekvasil, ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík, diplomat Ivo Šilhavý či spisovatelka Jana Poncarová.
Signatářem petice je i rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký, rektor Palackého univerzity v Olomouci Martin Procházka, římskokatolický kněz Marek Orko Vácha, nakladatelka Kamila Hladká a mnozí další.
Předkladatelkami návrhu jsou spisovatelky Lenka Pastorčáková a Kateřina Dubská.
Třetí díl Šikmého kostela míří za čtenáři
„Karin Lednická, tedy autorka románové trilogie Šikmý kostel a dokudramatu Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie, si plně zaslouží státní vyznamenání, konkrétně pak medaili Za zásluhy. A to ne za to, jak výborné romány napsala, ale především za to, co svým dílem dokázala. Knihy o Staré Karviné mají dopad nejen v rámci Moravy a Slezska, ale také daleko mimo něj,“ vysvětlila v petici Pastorčáková.
Karin Lednická u pomníku obětem důlního neštěstí z roku 1894, kterým její trilogie Šikmý kostel začíná.
Dodala, že nejde tak „pouze“ o udělení vyznamenání pro konkrétní osobu, ale především o satisfakci pro celé Karvinsko a Moravskoslezský kraj a jeho krutě zkoušené obyvatele.
„Udělením medaile Karin Lednické se upře víc pozornosti na region, kterému se jí dlouhá léta nespravedlivě nedostávalo,“ upřesnila Pastorčáková.
Vyvracení mýtu o regionu, kam není radno jezdit
Podle autorek návrhu dosáhla Lednická během několika let svými knihami toho, co se dlouhé desítky let zdálo nemožné. Tedy vyvrátila mýtus o komunistické baště a ošklivém černém regionu, kam není radno jezdit.
Naopak na Karvinsko nyní přijíždí velké množství turistů z Česka, Slovenska i Polska, aby našli místa z knih Lednické. A jsou překvapeni, když zde najdou krásnou zelenou krajinu vhodnou například pro procházky a cyklistické vyjížďky.
Největším lákadlem turistů na Karvinsku je nyní i díky dílu Lednické šikmý kostel svatého Petra z Alkantary, který se naklonil kvůli poddolování.
„Rehabilitovala tak pověst celého kraje jakožto i pověst havířů a v neposlední řadě také pověst konkrétních historických osobností, když je vytáhla téměř ze zapomnění. Vypořádala se i s mýty a obskurními historkami, jež kolem nich a jejich osudů dodnes panují,“ popisovala dále Pastorčáková s tím, že již v roce 2021 získala Lednická od Ústavu pro studium totalitních režimů Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva v kategorii za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin.
Rehabilitovala tak pověst celého kraje, jakožto i pověst havířů
Samotná spisovatelka Karin Lednická k návrhu Novinkám řekla, že nejde o její iniciativu, proto se k ní nemůže vyjadřovat.
„S případnými dotazy se prosím obraťte na předkladatelky návrhu nebo na osobnosti, které návrh podpořily,“ napsala Lednická. Redakce je tedy oslovila.
Historik: Lednická jde svou prací proti mlčení
Například historik a ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík uvedl, že návrh podpořil, protože Karin Lednická dokázala svou nejen literární prací doslova a bez přehánění vracet paměť regionu, paměť místa. Podle něj se ukazuje, že dějiny promlouvají k dnešku, určují charakter míst.
„A především jde Lednická svou prací proti mlčení, což je nesmírně cenné. Není mnoho osobností, které by dokázaly mít zároveň takový dosah a vzhledem k těžké minulosti, o které píše, také i takovou osobní odvahu,“ reagoval Stehlík.
Letos vyšel třetí díl Šikmého kostela od Karin Lednické.
Podle ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila vytvořila Lednická pozoruhodnou románovou trilogii.
„Silné umělecké dílo, které zaznamenalo rovněž nebývalý čtenářský ohlas, otevřelo řadu důležitých témat spojených s místy jeho dějiště. Svým románovým obrazem Karvinska v letech 1894-1961, podloženým pečlivým historickým bádáním na řadě úrovní, zásadně mění pohled na tento v minulosti a bohužel v mnohém i dnes těžce zkoušený, bezohledně využívaný, zrazený a z centra pohrdavě přehlížený region,“ uvedl Nekvasil.
Dílo otevřelo řadu důležitých témat spojených s místy jeho dějiště.
„Karin Lednická má mimořádné zásluhy jak za reflexi novodobých dějin v temných dobách nacistické i komunistické totality, tak i za pro mě nedocenitelné úsilí obrátit pozornost národa na kus země bohatý kulturou i lidskými příběhy, avšak zemi zpravidla opomíjenou či spojovanou především s hornictvím, území kdesi mezi Havířovem, Orlovou a Karvinou,“ shrnul římskokatolický kněz Marek Orko Vácha.
Letos bude prezident Petr Pavel státní vyznamenání udělovat podruhé. V roce 2023 bylo podáno přes 400 nominací, z toho 88 osobností navrhl Senát a 141 Sněmovna. Prezident ocenil celkem 62 lidí.
Letos je mezi navrženými například také hudební skladatel Karel Svoboda či exšéf Senátu Jaroslav Kubera.
Spisovatelka Karin Lednická – Životice: bolest, trauma a strach
Karin Lednická: Všichni můžeme téměř všechno, v tom procesu se občas ztrácíme
