Článek
Novou cestu ke kompletním Bídníkům, a nejen jejich filmovým či muzikálovým zpracováním, nabídla nedávno vydaná audioknižní podoba ve skvělém podání Jana Vlasáka, čítající úctyhodných osmašedesát hodin četby.
Po pravdě řečeno rozhodně stojí za to ponořit se do tohoto velkého světového románu a věnovat mu, byť pochopitelně po částech, zmíněný čas. Románoví Bídníci jsou totiž v mnohém jiní, než jak se usídlili ve všeobecném povědomí.
Vše je tu pojato jaksi zeširoka. Čtenář, v našem případě posluchač, se kupříkladu dočká zevrubného a rozsáhlého popisu bitvy u Waterloo, což s vlastním příběhem souvisí v podstatě tím, že po jejím skončení se na bitevním poli objeví jedna z nejzákeřnějších postav románu Thénardier, aby zde okrádal mrtvoly.
Jan Vlasák
I příběh Cosetty, schovanky Jeana Valjeana, je brán, lidově řečeno, od lesa. Seznámíme se se životem dobové pařížské zlaté mládeže, abychom ve finále poznali Fantinu, odmrštěnou milenku jednoho z hejsků a Cosettinu matku, která je donucena k nešťastnému kroku nemanželské dítě odložit právě v rodině Thénardierových.
Z románu je parné, že Victor Hugo byl nejen velký francouzský spisovatel a básník, ale i myslitel a politik. V řadě kapitol se zabývá vznikem a vývojem klášterů, jednotlivých řádů, životem v nich, ale i smyslem a významem víry a řehole.
Z pohledu devatenáctého století je jeho názor poněkud nelichotivý, nicméně ve staletích předcházejících respektuje kláštery jako důležité centrum vzdělanosti a kultury. A souvislost s příběhem? Jean Valjean přece po útěku z druhých galejí nachází útočiště právě coby klášterní zahradník.
A tak jsou ve své komplexnosti Bídníci nejen mistrovským a strhujícím příběhem, ale i četbou, respektive poslechem, obohacujícím. Vedle zmíněného vynikajícího podání Jana Vlasáka stojí v případě této knihy rozhodně za zmínku i původní hudba, kterou pro nahrávku napsal a natočil hudebník a skladatel Raven.
