Hlavní obsah

GLOSA: Městská knihovna v Praze čelí globálnímu turismu

Několikrát jsem frontu linoucí ke vchodu do hlavní budovy Městské knihovny v Praze mimoděk zaregistroval, ale dál jsem nad tím nepřemýšlel, ačkoliv, racionálně vzato, jde o nevšední jev. Jak jsem však zválcovaný každodenním provozem, prostě jsem to přešel. Až když jsem se nedávno s někým bavil o overturismu, upozornil mě dotyčný, že jedním z objektů tohoto fenoménu je právě hlavní budova městské knihovny.

Foto: Josef Chuchma

Ještě chvíli a už budu mít fotečku se sloupem knih. Dvorana Městské knihovny v Praze.

Článek

Proč tomu tak vůbec je? Nachází se v ní totiž umělecký objekt slovenského výtvarníka Mateje Kréna Idiom. Sloup z osmi tisíc knih, jehož vnitřní prostor je „donekonečna“ zmnožen zrcadly, stojí ve dvoraně knihovní budovy již od roku 1998. 

Předloni před Vánoci se však z Idiomu stala globální hvězda. Nějaký influencer dílo natočil a zavěsil na síť TikTok s tím, že kdo tohle v české metropoli neviděl, v Praze jako kdyby ani nebyl. A začaly se dít věci.

Foto: Marek Tereba, Novinky

Instalace Idiom slovenského výtvarníka Mateje Kréna

Termínem overturismus se označuje nadměrná koncentrace turistů v dané lokalitě, na určitém místě. Právě to zasáhlo i dvoranu Městské knihovny v Praze. Její ředitel Tomáš Řehák mi řekl: „Prostě se nám to přihodilo, musíme se s tím vyrovnat. Usměrňování fronty je pro nás úkol navíc, ale snažíme se k tomu postavit pozitivně.“

Turisté berou pražskou knihovnu útokem. Sociální sítě udělaly z knižního sloupu hit

Cestování

Tisková mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková mi líčila, v jakém denním čase k nim přichází turistů nejvíc: „Bývá to odpoledne, když po absolvování Královské cesty scházejí z Hradu zpět do centra.“

Jejich počty odhadnout nedokáže, nepočítají je, ale při největších náporech se fronta z Mariánského náměstí, kde se nachází hlavní vchod do knihovny, táhne až do boční Žatecké ulice.

Overturismus je frekventovaným tématem postpandemické přítomnosti. Co je trendy, to více než kdykoliv předtím diktují sociální sítě. Určují, kde je třeba být, co je nutné vidět, kde se vyfotit. A tak se třeba na maličké pláži Caló d’es Moro na Mallorce, kterou rovněž „udělal“ TikTok, denně vystřídají i čtyři tisíce turistů. Vlezou do vody, pořídí selfies a nazdar. Místní letos v červnu zorganizovali demonstraci. Už toho mají dost.

Fronta v Městské knihovně v Praze takhle nikomu životní prostor nebere, instituce se s tím docela statečně naučila žít. Overturismus se však vyznačuje mimo jiné tím, že z dané lokality vyzobává atrakce, aniž by se aktéři zajímali o kontext. Když ve dvoraně nějakou chvíli postojíte a budete sledovat úkaz s focením objektu Mateje Kréna, úplně se před vámi zhmotní, jak cizorodým jevem ta turistická fronta v běžném provozu knihovní instituce je.

Nejvyšší hora Japonska úpí pod nájezdy turistů

Cestování

Toalety na Sněžce tisícům návštěvníků nestačí

Domácí
Související témata:

Výběr článků

Načítám