GLOSA: Knihy v každodenním provozu vyklízejí pozice

Při svém současném cestování pražskou městskou dopravou už jen výjimečně narážím na lidi, kteří čtou knihy stejně jako papírové noviny nebo časopisy. Většina drží v ruce telefon a možná až polovina z této většiny má v uších nebo na uších sluchátka.

Kam se poděli čtenáři knih? Nahradily papír elektronické čtečky? I cestujících s těmito „placičkami“ vídám málo. Čtou se tedy knihy v telefonech? Jestli ano, půjde o promile z těch, kteří v ruce drží mobil.

Stačí pohlédnout na sebe sama. V minulosti jsem při cestě do práce nebo do centra města nevyšel z bytu bez knihy. Dneska klidně. Audioknihy mám stažené v telefonu, ale víc než je poslouchám pořady a podcasty. Dobrá, snažím se číst knihy prakticky každý večer doma. Také proto, že musím, je to součást mé profese. Ale stejně…

Srůst s papírovými knihami u mě polevil. A to jsem boomerská analogová existence. Co tedy teprve u digi-dětí a těch, kteří dospívali ve zhruba posledním desetiletí.

Knihy, potažmo literatura, a zejména literatura krásná, vyklízí v každodennosti, ale i v rámci kultury pozice. Uvědomil jsem si to také v minulých dnech, když jsem se kvůli jedné diskusi ponořil do světa českých literárních cen. V databázích Národní knihovny nebo Ústavu pro českou literaturu AV ČR je jejich sice uvedeno hodně přes půlstovky, ale reálně z nich i jen kulturní veřejnost registruje pět šest. A to ještě možná.

Když výčet oněch cen procházíte, poněkud to připomíná putování po hřbitově a špitále zároveň. Řada cen přestala existovat (mimo jiné Cena F. X. Šaldy či Cena Josefa Škvoreckého), některé se nacházejí v jakémsi limbu (kupříkladu Cena Franze Kafky) nebo zjistíte, že letošní laureátkou Ceny Karla Čapka je Sylva Fischerová, ale na stránkách pořádajícího Českého centra Mezinárodního PEN klubu o tom není ani slovo.

Širší veřejnost pak nyní registruje možná jedinou literární cenu – Magnesii Literu; vítězové jejího letošního ročníku budou vyhlášeni příští čtvrtek.

Zakladatel podniku Pavel Mandys s trochou ironie a hořkosti připomíná, že nejznámější českou literární cenu sponzoruje firma, jejíž vlastníci jsou Italové.