Hlavní obsah

GLOSA: Kafka 100 – hodně zajímavostí, ale kde jsou spisy?

Hlavní část mediálních materiálů vztažených ke stému výročí úmrtí Franze Kafky je za námi – spisovatel zemřel 3. června 1924 v městečku Kierling nedaleko rakouské metropole (obec patří do takzvané velké Vídně). Materiálů k oné „stovce“ se objevilo dost a dost, akcí již proběhlo a ještě proběhne požehnaně. Ale cosi tu v českých zemích nehraje.

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Je tu s námi. Otázka je, jak? Ilustrační snímek z výstavy Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem, která byla 4. června otevřena v Západočeské galerii v Plzni.

Článek

Připomenuty byly různé okolnosti Kafkova života. Kudy v Praze chodil. Kam cestoval. Jak to měl se ženami a vztahy vůbec.

Jaké byl povahy. Jaké měl záliby. Jaký měl vztah k hudbě. Kam v Rakousko-Uhersku a později v Československu sociálně náležel. A tak dále a tak podobně.

Psalo se a mluvilo o tom, co z jeho díla zůstává aktuální, a proč. Různí experti a různé expertky se svěřovali, kdy poprvé na Kafkovy texty narazili a co by z nich doporučovali těm, kteří tohoto autora ještě nečetli.

RECENZE: Lež se nastoluje jako světový řád

Divadlo

Celkově se však analýz a interpretací autorova díla objevilo poskrovnu, pokud vůbec. Jako kdyby již vše bylo řečeno.

Opakovaně zazněl následující, vlastně sympatický názor: nenechte se zahltit a odradit gigantickou sekundární literaturou o Kafkovi, čtěte si ho po svém.

Za velmi pofiderní považuji úvahy, že žít Kafka dnes, byl by nejspíš hojně přítomen na internetu, dával příspěvky na sociální sítě (třeba o jídle), možná by namísto próz tvořil počítačové hry.

Kafka sice měl rád technické vynálezy – jenže své doby, vynálezy, které neintervenovaly do soukromí a mysli tak intenzivně jako ty dnešní. Že by byl pan Franz dnes nadšen manipulacemi algoritmů? Tyhle úvahy nestojí ani za mák.

Foto: Petr Horník, Právo

Rodný dům Franze Kafky u Staroměstského náměstí v Praze

Ale přešla se v tichosti podivuhodná, přitom obyčejná skutečnost. Kdo by si dnes chtěl zakoupit českou edici spisů nejslavnějšího německy píšícího pražského spisovatele, má smůlu. Tedy pokud nebude mít štěstí a někdo mu komplet neprodá z druhé ruky.

Třináctidílné spisy vydávalo v devadesátých a nultých letech Nakladatelství Franze Kafky. Vyprodaly se. Pravda, sem tam se ještě dají zakoupit některé díly spisů, například v pražském Knihkupectví Franze Kafky. Mimochodem, to se vloni skvěle probudilo k životu. Moc pěkná prodejna, vřele doporučuji.

Je to pro tuzemské kulturní poměry symptomatické: Argem vydaný překlad nejrozsáhlejšího, trojsvazkového životopisu, který o Kafkovi kdy vůbec vyšel, sepsaný německým badatelem Reinerem Stachem, je zde nadále k mání, zatímco Kafkovo dílo je ke koupi pouze v torzech. Jako kdyby bylo atraktivnější si o Kafkovi číst než jej číst.

Kafka Band připomíná klipem k písni Stromy sto let od úmrtí Franze Kafky

Hudba

Franz Kafka: anarchista, ideolog kontrarevoluce a značka, která prodává

Historie
Související témata:

Výběr článků

Načítám