Dan Brown v Praze. Snídal s prezidentem, představil plány na další román, milovaného tátu i psa

Brown měl v Praze ve čtvrtek skutečně napilno. Vrcholem jeho dne byla právě Lucerna, kam si ho přišlo od osmi večer poslechnout kolem 2,5 tisíce lidí. Akce byla beznadějně vyprodaná několik týdnů dopředu. Ostatně k tomu, aby se na ni prodala poslední vstupenka, stačil pouhý den.

Jeden z nejprodávanějších světových spisovatelů tím jen potvrdil svou pozici, která v mnohém připomíná slávu největších rockových hvězd. Odpovídá tomu nejen zájem fanoušků, ale také světových médií, která za ním zamířila do Prahy.

Na pódiu v Lucerně se pak Brown přítomným k lecčemus přiznal, mimo jiné k tomu, že pracuje denně, a tak není divu, že původní rozsah románu byl několikanásobný - 9. září vyšel v 56 jazycích.

Nyní má 640 stran, ale původně to bylo mnohonásobně více. „Šlo asi o milion znaků, které jsem seškrtal zhruba na pětinu,“ konstatoval s tím, že pravidelný režim je pro něj nutností, aby nevypadl z tempa. Zmínil rovněž to, že během procesu u něj v pracovně věrně leží jeho pes Winston, který je jeho velká životní láska.

„Stýská se mi po něm,“ konstatoval Brown a divákům v nadsázce prozradil na plátně titulku své příští knihy, na níž jeho oblíbenec nechybí. Nicméně vzápětí zcela vážně dodal, že další thriller již promýšlí. Připustil rovněž, že by vedle lásky k ženě mohla získat jeho hlavní postava Robert Langdon také hafajícího čtyřnohého přítele.

Velkým překvapením pro všechny pak byla přítomnost Brownova otce v publiku, jenž se kdysi živil jako učitel matematiky a svého syna vždy vedl ke vzdělání. Ten na otázku, zda věřil, že se jeho potomek jednou ve světě prosadí, bez váhání pyšně odpověděl: „Ano, protože je důsledný, chytrý a nadaný. A také je to hodný člověk.“

Pražský pobyt Browna je pečlivě naplánovaný. Je součástí celosvětového turné, které nezapře „hollywoodské“ noty. I proto přišel na odpolední setkání s médii trochu dramaticky, a to za zvuků varhanní hudby, kulisu mu dělala i faksimile Ďáblovy bible, největší rukopisná kniha světa a tajemný spis vzniklý počátkem 13. století v podlažickém klášteře v Podlažicích u Chrudimi.

Na úvod tiskové konference, které se zúčastnili novináři z mnoha evropských zemí, dostal Brown od pražského primátora Bohuslava Svobody symbolické klíče od města.

Většina novinářů se spisovatele, jehož knihy mají miliony prodaných výtisků a potenciál přitáhnout na místa svého děje miliony turistů, ptala na to, zda příští román nebude směřovat do jejich města.

„Věděl jsem, že v Krakově je velmi zajímavý kostel a říkal jsem si, že bych tam někdy zajel a napsal o tom,“ řekl spisovatel v úvodu. Později zmínil třeba Rumunsko jako další potenciální místo děje některé další knihy. V samotném závěru skoro hodinového setkání ale uvedl s odkazem na svého přítomného amerického editora Jasona Kaufmana, že to zřejmě bude Kodaň. „Vždycky jedu tam, kam mi řekne,“ řekl žertem.

Na dotaz, zda se při dlouhém čekání čtenářů na vydání nového románu neobával, že by mohl ztratit talent zkušeného a obratného „psavce“, uvedl, že nejde o talent. „Je to píle. Můžeme říct slovy Churchilla: úspěch se tvoří pílí. Je velice obtížné zapojit téma lidského vědomí do thrilleru. Zabýval jsem se procesem psaní a doufal jsem, že mě (čtenáři) budou ještě číst,“ řekl.

Popisoval také, že se psaní věnuje sedm dní v týdnu, každé ráno začíná už ve čtyři hodiny, ignoruje během svého tvůrčího procesu internet a maily. „Nejdůležitější je, když se probudíte a máte za sebou sen, vaše vědomí vám napomáhá k fantazii, kterou jako spisovatel potřebujete. Když bych nějaký den vynechal, bylo by obtížné zase začínat,“ popsal svůj zavedený režim.

A jestli je jednodušší po tolika bestsellerech napsat ten další? „Není, postavám je to jedno, musíte psát novou knihu a máte před sebou nula řádků,“ řekl jeden z nejúspěšnějších autorů současnosti.

Brown se dostal i k tématu úzce souvisejícímu s jeho „pražskou“ knihou - tedy výzkumu vědomí a k noetice (filozofická disciplína zabývající se studiem lidského poznání). Pomohla mu k tomu jedna z novinářek, která se ho zeptala, zda mu k úvahám o tématu přispěla třeba, tak jako jí, ztráta blízkého člověka.

„Ano, před osmi lety jsem přišel o maminku a začal jsem o těchto věcech přemýšlet. Je to důležitá otázka pro nás pro všechny: co se stane, když zemřeme. Také to, jestli se bojíme smrti. Tehdy bych řekl, že po smrti není nic. Poté, co jsem osm let strávil výzkumem noetiky, hovořil se spoustou vědců, jsem došel k tomu, že určitá forma lidského vědomí přetrvá i po naší smrti,“ uvedl.

A proč by měl knihu Tajemství všech tajemství číst třeba i člověk, který předtím od Dana Browna nic nepřečetl? „Doufám, že bude podněcovat k diskusi, ke zvědavosti, že se lidé budou chtít dozvědět více o mystice, záhadách Prahy,“ řekl Brown, který Prahu navštěvuje opakovaně a kterému podle jeho slov učaroval pražský kanalizační systém.

Ráno ale zahájil jinde, na Pražském hradě. „Praha je mystickým městem,“ vyznal se ve videu, které zveřejnil oficiální facebookový profil Petra Pavla. Brown v něm mimo jiné zmiňuje, že českou metropoli miluje řadu let.

Možnost navštívit Pražský hrad, kde se také jeho kniha odehrává, označil za skvělou příležitost, jak poznat místa, kde se pohyboval už císař Rudolf II.

V Lucerně se pak spisovatel přiznal k tomu, že na snídani s prezidentem přišel už najedený. „Nějak jsem nečekal, že tam bude hodně jídla. A věděl jsem, že budu mít dlouhý den, a tak jsem si dal v hotelu míchaná vajíčka, párky…,“ popsal nadšeným čtenářům v sále. Doplnil, že záhy po příchodu na Hrad mu bylo jasné, že se neměl tak nacpat.

„Viděl jsem všechny ty přikryté tácy a doufal, že pod pokličkami nejsou párky a vajíčka. No a byly,“ rozesmál své fanoušky.