Článek
Jsou tam jak provokativně vyhlížející nahé dívky mladého Egona Schieleho, tak skandální erotické kresby Gustava Klimta.
Schiele své modelky kreslil bez idealizace a s expresivním vyjádřením emoce. Klimt si z vídeňského ateliéru dokonce vytvořil polosoukromý harém. Modelky se tam svlékly a chodily po místnostech. Malíř je zálibně pozoroval a v pozici, která se mu jevila zajímavá, je na chvíli zastavil a rychle si udělal tužkou skicu, která se v budoucnu mohla stát inspirací pro obraz. Klimt uměl i mistrovsky vyjádřit ženskou erotickou nudu.
Značný je také soubor portrétů. Některé jsou poznamenané akademickou tradicí, ale jiné působí nově, spojují lidskou tvář a zdobný ornament. Zejména Klimt měl četné zakázky od představitelů vídeňské velkoburžoazie a bylo mu dovoleno odvážně experimentovat.
Symbolem výstavy se stal portrét Eugenie Primavesiové, zapůjčený do Vídně až z Tokia.
Manželky podnikatelů na jeho plátnech mají erotický náboj, jsou jako krásný šperk, a některé vypadají jako byzantské královny obklopené zlatem. Na výstavě sice chybí proslulá Zlatá Adéla z New Yorku, ale divák tam objeví úchvatný portrét Eugenie Primavesiové, zapůjčený do Vídně až z Tokia.
Výstava je výjimečná širokým tematickým záběrem a tím se liší od všech předchozích. Rozsáhlou samostatnou část tvoří téma matka a dítě, v němž dominuje zejména Oskar Kokoschka. Jeho portrét mladičké dívenky s panenkou dovezený z amerického Detroitu lze považovat za nejkrásnější dětskou podobiznu v evropském expresionismu.
Početný je také soubor obrazů, kde se ženské tělo stává alegorií i symbolem. Velkým tématem výstavy je zobrazení polibku a dvojice ve vzájemně propleteném erotickém spojení i secesní ikonografie těhotenství.
Rakouské malířství od druhé poloviny 19. století celkem nudně prošlo érou biedermeieru, symbolismu a historismu. Vedle toho působí Klimt, Schiele a Kokoschka jako něco, co v mocnářství otevřelo okna a dveře do světa moderní kultury.
Divák si z výstavy odnese i dojem, že revoluce v názoru na ženu nezačala až s hnutím květinové lásky v éře Beatles a Rolling Stones, ale mnohem dříve. Ostatně symbolem Vídně se právě v době secese a expresionismu stal i moravský rodák Sigmund Freud, zakladatel vědy studující potlačované lidské touhy a erotické sny.
Výstava bude v Dolním Belvederu otevřena do 28. února 2016.