Hlavní obsah

Klimsza zazářil v Dejvickém divadle

Právo, Jiří P. Kříž
PRAHA

Předpovídal jsem, že režisér Janusz Klimsza bude pro Prahu objevem podobným, jakým se stal po příchodu ze Zlína a Brna J. A. Pitínský. Po rozpačitější Ženitbě ve Švandově divadle se tak stalo v Tramvaji do stanice Touha. Hned po premiéře v Dejvickém divadle ji pasovali někteří kritici na jednu z možných inscenací roku.

Foto: archiv autora

Radoslav Brzobohatý a Dana Medřická v televizním seriálu F. L. Věk.

Článek

Klimszovi svědčí syrová, potemnělá témata o velkých lidských střetech. Připomenu aspoň jeho inscenace Slobodziankova Proroka Ilji v Aréně a Williamsova Skleněného domu V Divadle P. Bezruče.

Tramvaj do stanice Touha ořezali s dramaturgem Karlem F. Tománkem až na dřeň. Výsledkem je exponovaný příběh williamsovských životních ztroskotanců - a mimořádně emotivní divácký zážitek.

O nesmiřitelnosti Stanleye a Blanche

Ústředním konfliktem hry je vztah Stanleye a Blanche, pragmatického společenského primitiva bez fantazie a tolerance, a sněním o křehkosti a líbeznosti životem poznamenaného trosečníka, zastírajícího navíc předstíranou nedotknutelností pochybnou minulost ve vykřičeném domě. Oba spojuje jen závislost na alkoholu. Stanley ji zařadil do vlastního životního stylu, Blanche se ji stále tragičtěji nedaří zastírat.

Jejich souputníky a protihráči jsou Stella a Mitch. První je sestrou Blanche a Stanleyovou partnerkou; trpící, ale s osudem smířenou puťkou uvědomující si, že Stanley je její jedinou, byť pochybnou životní jistotou. Mitch, citově závislý na matce, hledá ženskou, podobně jako Stanley není ale schopen ani náznaku tolerance a v okamžiku prozření nad minulostí Blanche zadupává vztah i sebe samotného do prachu.

Koncertující herecké kvarteto

Jak to Klimsza umí, přiblížil jazyk postav současnému trendu pokleslých frazeologických ornamentů lumpenproletariátu, jímž jsou Williamsovi nešťastníci. Jako Polák nezapomněl akcentovat Stanleyův přistěhovalecký původ. Polštinu zvládl Ivan Trojan v dalším ze svých hereckých koncertů bravurně. Ani chvíli se nesnaží získat sympatie diváka, jeho figura je odporně živočišná, společensky pokleslá.

Na jevišti má hned tři skvělé partnery. Pavla Tomicová z Morávkova hradeckého hnízda přesvědčivě odkrývá společenskou přetvářku Blanche, která nemá šanci na vybřednutí. Podivuhodně herecký výkon podal v roli váhavého Mitche Marek Taclík, další z košatých a různorodých postaviček v intencích velkého hereckého dozrávání vystřihla na scéně Lenka Krobotová coby Stella.

Jen třetí sobota v měsíci

Nezbývá, než Klimszovu Tramvaj do stanice Touha vřele doporučit. Pokud ovšem chcete sehnat do nejlepšího pražského divadla vstupenky, musíte si vystát frontu. K mání jsou jen každou třetí sobotu v měsíci, kdy je volný předprodej. Oblomov, Bratři Karamazovi, Příběhy obyčejného šílenství, Tři sestry, Poprvé vdaná, Sirup, [sic], Kouzelná flétna, Tramvaj, a nejnověji Scény z manželského života ale za to vymrznutí stojí.

Dejvické divadlo Praha - Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. Přeložili Luba a Rudolf Pellarovi. Režie Janusz Klimsza, dramaturgie Karel F. Tománek (oba úprava textu), výprava Marta Roszkopfová, hudební spolupráce Jiří Černý.

Výběr článků

Načítám