Článek
Zatímco první den bylo vstupné zdarma a hrálo se pouze v jedné části areálu, pátek byl na dvou hlavních pódiích ve znamení elektronické a taneční hudby a sobota pak byla spíše rocková.
Podle pořadatelů akci navštívilo 24 tisíc diváků, kteří mohli být spokojeni jak s programovou nabídkou s divadelními bonusy, tak s dalšími devíti malými scénami, na nichž zněla hudba povětšinou celou noc, anebo s čistotou areálu, v němž intenzívně pracovaly čety sběračů odpadků a byly v něm umístěné i kontejnery na třídění.
Útulné koutky si na Open Air Festivalu našly i děti, neboť pořadatelé se snaží akci vést jako festival pro celou rodinu. I díky tomu mu dali příjemnou a pozitivní atmosféru, letos navíc podpořenou dobrým počasím.
Výborná improvizace Leftfieldu
Nejdůležitější ale byla hudba, důvod, proč diváci na letiště do Panenského Týnce přijeli. Britské elektronické duo Leftfield muselo v pátek z důvodu onemocnění jednoho svého člena improvizovat v sestavě. Při koncertním setu to však nebylo znát a londýnská klubová legenda naplno prezentovala syntetickými zvuky ovoněný progresivní house, jenž osvěžoval zčásti živý zpěv i tvrdošíjně přesný rytmus, pojítko hudby s tancem. Její set byl zajímavější než stereotypní blok jiného anglického dua The Chemical Brothers.
Co se ale ztratilo v otrocky diskotékovém hudebním náporu, to nahradila vizuální složka jeho vystoupení, která byla obdivuhodná. Svým futuristickým pojetím posunula hudební položku celku až na podpůrné druhé místo.
Mnohem více potěšil noční elektropunkový blok belgických Goose, v denním programu pak především vystoupení českých Priessnitz, kteří se sice nevešli na žádnou hlavní scénu, ale ve vedlejším stanu ukázali, že byť jejich éra gradovala na přelomu devadesátých a nultých let, jsou nadále osobitou kapelou, která ve svých zvonivou kytarou motivovaných písních dokáže vytvářet přitažlivě mrazivou atmosféru nehostinného sudetského kraje a ještě k tomu vše podávat s entuziasmem srovnatelným s tím z doby, kdy byla v devadesátých letech na vrcholu.
Hvězdy sobotního programu rovněž tak docela nenadchly. Američtí Interpol sice při svém emotivním kytarovém vystoupení vykutali náladu rovnající se sledování slušného nezávislého filmu s řadou nečekaných zlomů v ději a nechávali diváky nimrat se ve složitých aranžích svých kompozic. Na velkém pódiu ale vyzněli dost neosobně, až se ve druhé půli celé vystoupení nápadně ztrácelo v oparu všeobecného chladu.
Interpol vystoupil v České republice poprvé.
Good Charlotte pak přivezli punk rock – přímočaré a úderné písničky, díky kterým si za patnáct let existence získali zejména mladé fanoušky. Zpěvák Joel Madden ale nebyl ve formě, s mikrofonem u úst se místy vyloženě trápil a tím celý festivalový blok své jinak příkladně snaživé formace zbavil tušeného trumfu. Američané ale nepříjemnou situaci bez potíží ustáli, neboť podporu publika měli velikou a melodie i texty jejich písniček mnoho diváků znalo a vstřícně zpívalo s nimi.
Ze zahraničních kapel na velkých pódiích rozhodně nezklamali melodicky přehlední a vystupováním přívětiví No Name, kteří ohlásili na září nové album, z našich pak hitový Michal Hrůza se svou kapelou, kytaroví rockeři Sunshine a především skupina Kryštof, jež hrála jeden hit za druhým, ústy i slovy Richarda Krajča divákům „vyprávěla“ o básních, bolestech i láskách a mimoděk potvrdila, že z pódia svým koncertům neomylně vládně a divákům s lehkostí servíruje zážitky sluchové i vjemové.
„Do budoucna bude formát našeho festivalu podobný – tedy velká zahraniční jména, hudební lahůdky, to, co nás baví, zajímavé kapely a čeští zástupci. Počet zahraničních skupin v programu nechystáme nějak zásadně rozšiřovat. Budeme i nadále festival pro celou rodinu,“ řekla Právu k vizím do budoucna za pořadatele Milena Palečková.
