Kde nakonec zůstane Muchova Slovanská epopej?

„Moravský Krumlov požádal o prodloužení smlouvy, představují si ji do konce roku 2010, což považuji za nereálné. Požádal jsem, aby prokázali nájemní smlouvu na zámek, který patří společnosti Incheba. Snahou města je dostat epopej do Prahy do konce tohoto roku,“ dodal Richter.

Spisovatel a historik Zdeněk Mahler upozornil Právo na skutečnost, že Mucha podepsal darovací smlouvu městu Praha v roce 1929 a koncem roku tedy uběhne 80 let od chvíle, kdy za symbolickou cenu, 1 korunu, formuloval jediné přání: aby byla Slovanská epopej trvale vystavena v Praze.

Nehrozí, že by se po uplynutí termínu stala předmětem obnoveného „dědického“ řízení a kupříkladu opustila jak město Moravský Krumlov, tak i Prahu? Paříž by jistě vystavěla impozantní chrám.

„Mucha na ní pracoval po osmnáct roků na zámku Zbiroh a já někdy vynechávám přívlastek slovanská, protože se postupně přikláněl ke klíčovým momentům českých dějin. Udělal dvacet obřích pláten, některá mají 6x8 metrů. Dělal to na lodní plachty, které jsou připevněné na kovových rámech. Chtěl vytvořit jedenadvacátý obraz. Obličeje obrozenců jsou však nedomalované. Mělo to vrcholit zrozením republiky, masarykovským odkazem,“ řekl Mahler.

Muchova koncepce vychází z pohanského dávnověku, navazuje na cyrilometodějskou tradici, odkaz Husa a Komenského, na filozofii českých dějin Palackého. Umělec tak formuloval vyhraněnou filozofickohistorickou koncepci, která postupem času sbírala své kritiky.

„Některým tvůrcům se zdálo, že na sebe strhne přízeň, kterou by si zasluhovali oni,“ uvedl Mahler. Financoval to přitom Charles Cranem z Chicaga, majitel oceláren, který byl slavjanofil, kamarádil s Tolstým nebo s Masarykem.

„Někteří výtvarníci poukazovali na to, že je to výtvarně zpozdilé, že to jsou kulisy. Někde vespod se objevily konfesní námitky, že tu je ukázán jistý vývojový proud českých dějin, který je symbolizovaný Husem a Komenským,“ řekl Mahler.

Obavy, že by s koncem roku vypršela lhůta Muchovy závěti, vyvrátil Milan Richter. „Vlastnictví Prahy je nenapadnutelné. Neexistuje termín omezující vystavení díla v Praze,“ řekl Právu.

Před dvěma měsíci projednala záležitost Rada hl. města Prahy, která měla k dispozici kopii darovací smlouvy, v níž figuruje i Muchův donátor. Podle Richterova vyjádření proběhla minulý týden jednání s Nadací Alfonse Muchy zastoupenou vnukem Johnem Muchou a paní Geraldinou Muchovou, manželkou syna Jiřího.

„Projednali jsme konkrétní varianty řešení. Dohodli jsme se, že je budeme držet pod pokličkou. Slíbili jsme si také, že se do dvou týdnů opět sejdeme. Pro Prahu jsou přijatelné všechny varianty.“

Poprvé byla část epopeje vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci. Národní galerie by se podle informací Práva expozici nebránila.

Mucha by se tak navíc dostal do souvislostí české a světové tvorby. V úvahu připadal i Průmyslový palác, ale ten loni zčásti vyhořel. To potvrdilo obavy odborníků vzhledem ke světelným i bezpečnostním podmínkám. Magistrát vypsal soutěž, ze které vyšel nápad na stavbu v blízkosti Křižíkovy fontány nebo Maroldova panoramatu. Existuje i návrh na stavbu na svahu žižkovského kopce.

„Moravský Krumlov s Muchovým dílem citově srostl,“ upozornil Mahler. „Dalo by se to řešit tak, že by se ze sbírek nebo z depozitáře Národní galerie vybraly artefakty, které by ho nahradily a měly by vazbu na město, Ivančice a vůbec na kraj, aby se Krumlov mohl vykazovat jako kulturní centrum.“ Tři obrazy byly nedávno součástí Muchovy výstavy ve Vídni, nyní jsou v Budapešti. Všude působí jako bomba.

„Bližší informace nebudu dávat, vážím si, že jednání s dědici Muchova díla probíhalo korektně,“ uzavřel své vyjádření Richter.