Hlavní obsah

Kde je hranice mezi dobrovolným sexem a znásilněním? To řeší v Konsentu i Kotek a Dancingerová

Dva kamarádi proti sobě u soudu jako právní zástupci obžaloby a obhajoby. Nejasný případ znásilnění. Klíčovou svědkyní žena, jejíž život a svět je na hony vzdálený tomu jejich. Je ale úplně vyloučené, že by se něco podobného mohlo stát jim, když si svléknou talár a přijdou domů? Tyhle a další otázky řeší novinka pražského Činoherního klubu Konsent.

Nina Raine: KonsentVideo: Činoherní klub

Článek

Premiéru, tu českou, si hra odbude hned dvakrát, v pátek 24. a v sobotu 25. března. Její autorkou je Britka Nina Raine, která ji psala zhruba sedm let.

Viděno v Londýně

„Hra z právnického prostředí v sobě ukrývá spoustu témat, která všichni známe. Jakým způsobem spolu lidi komunikují? Kde jsou lži? Kde je skutečná pravda…?“ uvedl k jejímu uvedení Šimon Dominik, překladatel a režisér v jedné osobě.

Nina Raine (*1975)

  • Britská divadelní režisérka a dramatička je dcerou básníka Craiga Rainea a Ann Pasternak Slaterové, a je praneteří ruského spisovatele Borise Pasternaka.
  • Studovala anglickou literaturu v Christ Church v Oxfordu. Díky stipendijnímu programu divadla Royal Court v Londýně se začala profesionálně věnovat divadelní režii.
  • Jako dramatička debutovala hrou RABBIT v roce 2006, za kterou získala řadu ocenění. Londýnská inscenace hry se dostala do New Yorku v rámci festivalu Brits Off Broadway.
  • Hra TRIBES z roku 2010 o hluchém chlapci vyrůstajícím v dysfunkční židovské rodině byla přeložena do více než deseti jazyků a uvedla ji divadla v Evropě, v Austrálii i v USA.
  • Hra KONSENT (CONSENT) je její čtvrtá hra. Následující BACH A SYNOVÉ (BACH AND SONS) z roku 2018 o životě Johanna Sebastiana Bacha měla premiéru v červnu 2021 v Bridge Theatre v Londýně.

Doplnil, že hru měl v šuplíku několik let, než se začala realizovat v Praze: „Viděl jsem nejdříve její revival na West Endu, a to v létě 2018. Hned jsem se přihlásil o její český překlad. Pak mi ale ležela v šuplíku, neměl jsem pro ni uplatnění.“

A jelikož si podle svých slov verzi londýnského nastudování téměř nepamatoval, nazkoušel vše v Činoherním klubu znovu, podle svého. „Text nabízí sedm postav a všechny mají nějaký děj. Každá z nich přitom skončí jinde, než začala, což je pro diváky vždy atraktivní. Každá má také nějakou svou temnou stránku,“ podotkl.

Přijali bez váhání

Herci se při představení Konsentu shodli, že nad nabídkou, zda role (ne)přijmout, moc dlouho neuvažovali. Oslovila je nejen kvalita textu, ale také jeho aktuální tématika. „Hraju státního zástupce, což je kamarád všech na scéně. Je to takový otloukánek celé party. Snaží se ovšem z téhle pozice vymanit,“ charakterizoval svou postavu Tima Vojtěch Kotek.

Společně s kolegy se shodli také na tom, že hranice mezi znásilněním a dobrovolným aktem nemusí být vždy pro všechny zúčastnění jasná.

Konsent, Činoherní klub, Praha
Překlad a režie: Šimon Dominik
Dramaturgie: Markéta Kočí Machačíková
Scéna: Karel Čapek
Kostýmy: Petra Krčmářová
Hudba: Jiří Hájek
Hrají: EDWARD – Ondřej Rychlý, KITTY – Marta Dancingerová, TIM – Vojtěch Kotek, ZARA – Sandra Černodrinská, JAKE – Ondřej Novák, RACHEL – Elizaveta Maximová, GAYLE / LAURA – Lada Jelínková

Ostatně sdružení Konsent uvádí, že se ročně v Česku stane až 12 tisíc znásilnění. Velká část se nikdy neprošetří, a i když se případ vůbec dostane k soudu, pachatelé odcházejí s nízkými tresty.

„Otázkou při zkoumání toho, zda došlo ke znásilnění, nemá být, jestli se oběť bránila. Otázkou má být, z čeho obviněný usuzoval, že má k sexu souhlas,“ tvrdí organizace. Usiluje proto o to, aby se u nás změnila definice znásilnění. K tomu by pak podle práva došlo v momentě, kdyby konsent obou stran k sexuálnímu aktu chyběl.

Za znásilnění si někdy můžou oběti samy, myslí si stále skoro 40 procent Čechů

Domácí

Znásilnění cizím člověkem je mýtus, tvrdí iniciátorky změny sexuální výchovy

Sex a vztahy

Může se vám hodit na Firmy.cz: Činoherní klub

Související témata:

Výběr článků

Načítám