Hlavní obsah

Každý začátek je těžký. I pro Lake Malawi

Právo, Jaroslav Špulák

Lake Malawi je druhý muzikantský život zpěváka, kytaristy a skladatele Alberta Černého, nesporně talentovaného ve všech uvedených profesích. Vždyť předtím jako jedna čtvrtina skupiny Charlie Straight dosáhl za krátký čas úspěchu na české poměry v posledních letech nevídaného. Stal se novým rockovým hrdinou, miláčkem své posluchačské generace.

Foto: archív skupiny

Lake Malawi – zleva Jeroným Šubrt, Patrick Karpentski, Albert Černý a Pavel Pilch

Článek

Loni příběh Charlie Straight skončil, prý se členové kapely v několika ohledech nebyli nadále schopni shodnout. Černý tedy přišel s novou skupinou, kterou pojmenoval Lake Malawi a do níž si z Charlie Straight přizval bubeníka Pavla Pilcha, odjinud pak kytaristu Patrika Karpentského a baskytaristu Jeronýma Šubrta.

Lake Malawi jsou nyní na svém prvním koncertním turné. Ve středu večer se zastavili v pražském Paláci Akropolis. Vydatně ho naplnili diváky a představili písničky, které tvoří základ repertoáru nové kapely. Jak se nicméně ukázalo, pozoruhodná minulost většiny členů kapely ještě neznamená, že přeskočí trápení v začátcích, které potkává drtivou většinu skupin na světě.

Lake Malawi mají těžkou roli. Minimálně v prvních měsících existence budou zápolit se stínem skupiny Charlie Straight. Budou s ní srovnáváni a podle ní budou souzeni. Však se také v Paláci Akropolis nejvíce tleskalo, když zazněly dvě písničky z repertoáru Charlie Straight, byť pouze akusticky.

Jako by s vědomím toho zkoušeli muzikanti napsat a zaranžovat nové písničky trochu jinak. Leckdy složitěji, jindy zase bez přímočarého melodického tahu. Začátek koncertu byl proto v mnoha ohledech naplněn otazníky.

Lake Malawi hráli skoro až bojácně, poměrně mizerný byl zvuk vystoupení (postupem času se ale výrazně zlepšil), vokální party byly na několika místech mimořádně nevydařené a předvedené skladby byly neslané nemastné. Jako by jim chyběla produkce. Tam, kde měly gradovat, se nestalo nic zásadního, některé dynamické zvraty pak byly až nemístné.

Nad tím vším nicméně povlával v zásadě velmi výrazný zpěv Alberta Černého a také fakt, že všichni členové kapely jsou zruční muzikanti. Kdyby byly v Akropoli slyšet party klávesových nástrojů a kytar tak, jak by asi měly být slyšet, jistě by to bylo ku prospěchu věci.

Každý začátek je nicméně těžk,ý a je vlastně dobře, že výsledný dojem z koncertu byl málo přesvědčivý. Lake Malawi potřebují vyzrát, sehrát se, nabrat v nové sestavě koncertní jistotu a také si ještě trochu „pohrát“ se svými skladbami a dostat je do takového tvaru, aby posluchačsky fungovaly stejně dobře jako písničky Charlie Straight.

Související témata:

Výběr článků

Načítám