Kaplického Acquae lze vidět na bastionu hradeb v Praze

O objev díla, které vzniklo na zakázku dvou italských výrobců minerálních vod, se zasloužil britský architekt Norman Foster. V devítimetrovém objektu, který byl vystaven před 20 lety na festivalu Triennale di Milano, zaznamenal charakteristické organické tvary.

„Norman Foster rozpoznal rukopis svého přítele Jana Kaplického, s nímž spolupracoval a pojilo je přátelství,“ řekl redakci zakladatel instituce Art Lines, která stojí za Sculpture Line, Ondřej Škarka.

Foster se pak obrátil na Elišku Kaplický Fuchsovou (manželka Kaplického) a ta na Škarku. „Celý podzim jsme ladili podmínky, v lednu jsme to přivezli do Čech a od té doby probíhalo restaurování v režii týmu (sochaře) Lukáše Raise,“ doplnil Škarka.

Kaplický z nerezového plechu vytvořil stánek nebo barový pult v podobě velké kapky pro podávání minerálky pod širým nebem, a to včetně misky na led. Plech, s nímž Kaplický experimentoval, poškozen nebyl, na rozdíl od ocelových nohou. Potřeboval povrchovou úpravu, podle Škarky „ho bylo třeba dát do pucu, jak by řekl Lukáš Rais“.

Minerálka se z Acquae zatím podávat nebude, při výročí Sculpture Line v otvorech pro lahve bylo Prosecco.

V bastionu novoměstských hradeb Acquae zůstane zhruba rok. Co s ním bude dál, ještě není jasné. „Vedeme jednání s řadou měst a institucí z Čech a ze světa, ale naší prioritou je, aby to zůstalo v Čechách. Hledáme trvalé místo,“ uvedl Škarka.

Za deset let se podle něj Sculpture Line změnil z festivalu s dočasnými instalacemi v instituci, která umísťuje díla do veřejného prostoru pokud možno trvale. „Za tu dobu se zapojilo 23 států ve třech kontinentech, máme na 300 instalací,“ dodal Škarka.

Český architekt, malíř a sochař Kaplický žil od emigrace v roce 1968 v Londýně, kde se proslavil s kanceláří Future Systems. V Praze proslul návrhem blobu, nikdy nerealizované nové budovy Národní knihovny na Letné. Zemřel v Praze v roce 2009.