Kamila Janovičová: Škoda, že nejsem tak odvážná jako hrnčířka Anička

Zavolali mi z České televize, že se chystá na tuto roli konkurz. Věděli o mně, protože jsem již hrála roli Veroniky v ostravském seriálu o středoškolácích 4teens. Tak jsem to šla zkusit znovu. Scénář mě zaujal hned na konkurzu.

Byl to pro mě šok. Jeli jsme zrovna se spolužáky vlakem na Poděbradské dny poezie, když mi přišla do mobilu sms od nějakého Iva, že se mi nemůže dovolat. Vůbec mě nenapadlo, že jde o režiséra pohádky Ivo Macharáčka, myslela jsem, že mi píše kamarád. Tak jsem mu volala, co jako chce? No a zvedl to pan režisér a vysvětlil mi, že jsem vyhrála konkurz. Samou radostí jsem vůbec nemohla mluvit, totálně jsem se zasekla. Domluvili jsme a asi po deseti minutách mi od něj přišla další sms znějící: Máš vůbec radost?

S Aničkou jsem se dokázala skvěle sžít, byla mi hodně sympatická. Škoda, že nejsem tak odvážná jako ona. Řekla bych, že jsem se v ní našla, na rozdíl od mé první role Veroniky ve 4teens, která je, jak to říct slušně, vnitřně jsem s ní prostě nesouhlasila. (směje se sympatická rudovláska).

Nejtěžší pro mě byl jeden den natáčení na zámku Lemberk. Celý den byl nějaký divný, prostě se nedařilo. Musela jsem se vypořádat se scénou, kdy Anička sedí s princem Jakubem v zahradě a řeší to, že jí tatínka zavřeli do hladomorny. Zároveň však cítí, že má ráda Jakuba a ještě má vztek na rádce Ference a Lorence. Byla to nejvíce emotivní scéna v celé pohádce, prostě se proti sobě bilo mnoho citů.

Naprosto skvěle. Tomáš Klus je úžasný člověk a výborný písničkář. Poprvé jsme se viděli na konkurzu na tuto pohádku a naposled na předpremiéře. Snad se mu bude dařit i nadále.

Trošku se to bojím přiznat. Ale po pravdě, podruhé jsem se do něj platonicky zamilovala. Poprvé to bylo po premiérovém zhlédnutí pohádky S čerty nejsou žerty. Trošku mě mrzelo, že jsem se s ním po ukončení natáčení Bambitky nestihla rozloučit. Snad budu mít ještě někdy příležitost to napravit

Nevím, jestli to vůbec můžu říct. Je to trošku neslušné. Na začátku natáčení se rozhodovalo, jestli bude Anička s tatínkem používat hlášku kudla z pudla nebo bleška z ježka. Nakonec zvítězila kudla z pudla a myslím, že je to moc dobře. No a podle scenáristy Evžena Gogely to prý vzniklo podle používané moravské hlášky „mrtka z krtka“. (zastydí se začínající herečka)

Nyní mám za sebou přijímací zkoušky na pražskou DAMU. Přihlášku mám také do Brna na JAMU. Hlásím se na dva obory: na činohru a na alternu. Držím si pěsti. Uvidíme.

Po pravdě se teď nejvíce soustřeďuji na maturitu a přijímací zkoušky. Ale stihnu se mihnout jako venkovská dívka v připravované pohádce O 12 měsíčkách, která se znovu po dvou letech začala točit. Také se objevím v seriálu České televize Vyprávěj v roli kamarádky od starší Lucky. Konkrétně od doby, kdy Lucka začne chodit do 9. třídy až do jejích osmnáctin. Natáčení se věnuji jen o víkendech.

Ale ano. Má první zkušenost je z ostravského divadla Aréna, kde jsem si zahrála ve Hře snů.  Teď hraji v opavském Slezském divadle ve hře Úklady a láska.

To byl můj sen. Anička sice není klasickou princeznou, ale stane se moudrou královnou. V tom to bylo mnohem lepší, než hrát nějakou hloupou princeznu. A co se týká pohádek, tak mám nejradši naše české klasické. Od Hrátek s čerty, přes Tři oříšky pro Popelku až k pohádce S čerty nejsou žerty. Je pravda, že těm natočeným v poslední době moc neholduji. Tajemství staré bambitky je výjimka. Jedna pohádka ze zahraničí, která se mi ale do srdce vryla velmi silně, přece jen existuje. Jmenuje se Kouzelná země skřítků.

Obdivuji Simonu Stašovou a Natašu Gollovou. S herců pak, což jsem už zmínila, Ondřeje Vetchého. Ale také mám moc ráda pana Horníčka a Jana Wericha. Ze zahraničí asi nebudu moc originální, ale takový Johnny Depp a Demi Moore jsou prostě mí oblíbení.