Článek
Vztah výtvarníka a Zlatého koně je dán tím, že speleologická společnost tohoto jména (podle stejnojmenného vrchu u Koněprus) mu v dobách temné normalizace umožnila pro ni tvořit plakáty, titulky časopisu Speleo i komiksy. Právě fragmenty této tvorby (ze soukromé sbírky) patří mezi nejzajímavější exponáty vystavené kolekce.
Je na nich velice dobře patrné, v čem tkví kreslířovo mistrovství. Na některých listech jsou totiž torza, v první polovině stránky jen načrtnuté kompozice a ve druhé už hotový výsledek. Jako bychom se dívali tvůrci přes rameno a sledovali genezi jeho výtvarného i duchovního záměru.
To, co dává jeho kresbám neopakovatelný šmrnc, je důmyslná a záměrná karikatura figur, budov i strojů. Ovšem pouze opravdový mistr ví, v jaké míře je určitá deformace smysluplná a dává obrázku žádoucí i efektní dynamiku. Saudek má tento smysl pro míru nadsázky daný od boha. Často například kříží stroje a zvířata, aby akcentoval vizuální dopad vzniklého hybridu. V jednom okénku válečného komiksu Trať se ztrácí ve tmě je například německý letoun Stuka pojatý coby dravý pták startující za kořistí. A německý voják na letišti má obličej jestřába.
Kája Saudek - Titulní strana časopisu Speleo.
Právě drobný detail ozvláštňuje někdy příliš striktně daný komiksový žánr. Znak hippies na boku bombardéru, vojenská vyznamenání na ňadru sexbomby či červený hasicí přístroj na podvozku stíhacího bombardéru jsou nenápadné vtípky, které se vyplatí hledat. Je pak zajímavé, kolik výtvarných a významových rovin lze objevit.
Saudkovy kresby jsou jako hluboká jeskyně, do které se spouštějí speleologové ve skalních masivech Českého krasu. Mají v sobě tajemství, stejně jako tamější hluboké kaňony, zatopené lomy, a nebezpečí, které číhá v opuštěných a mrazivě ponurých štolách od legendárního vojáka wehrmachtu Hanse Hagena, který se v nich údajně zjevuje.
Kreslíř si díky své nekonečné fantazii mohl jako bájného Pegasa osedlat Zlatého koně a hledat na jeho hřbetě ta pravá dobrodružství.