Článek
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti."
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti."
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti." V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Sergeje Koroljova, sovětského raketového inženýra a otce ruských vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu.
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti." V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Sergeje Koroljova, sovětského raketového inženýra a otce ruských vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu.
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti." V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Sergeje Koroljova, sovětského raketového inženýra a otce ruských vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu. Jurijův den není prvním kresleným románem o sovětském vesmírném průmyslu. Před čtyřmi lety vyšel kreslený román Laika (Lajka) britského karikaturisty Nicka Abadzise, a to o letu prvního zvířete do vesmíru. Kniha byla publikována k tehdejšímu padesátému výročí tohoto letu a měla velmi dobré recenze.
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti." V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Sergeje Koroljova, sovětského raketového inženýra a otce ruských vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu. Jurijův den není prvním kresleným románem o sovětském vesmírném průmyslu. Před čtyřmi lety vyšel kreslený román Laika (Lajka) britského karikaturisty Nicka Abadzise, a to o letu prvního zvířete do vesmíru. Kniha byla publikována k tehdejšímu padesátému výročí tohoto letu a měla velmi dobré recenze.
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti." V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Sergeje Koroljova, sovětského raketového inženýra a otce ruských vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu. Jurijův den není prvním kresleným románem o sovětském vesmírném průmyslu. Před čtyřmi lety vyšel kreslený román Laika (Lajka) britského karikaturisty Nicka Abadzise, a to o letu prvního zvířete do vesmíru. Kniha byla publikována k tehdejšímu padesátému výročí tohoto letu a měla velmi dobré recenze. Abadzisovi se nová kniha o Gagarinovi líbí. "Mým osobním hrdinou je Koroljov. Myslím si, že jemu by mělo být připsáno zahájení vesmírného závodu a doby moderních technologií," řekl Abadzis.
Piers Bizony, uznávaný britský publicista a spisovatel v oblasti vědy se specializací na vesmír, chtěl pro svoji knihu skutečnou postavu, nikoli komiksového superhrdinu. "Můžete použít supermany, ale nebudou mít lidské slabosti, nemusejí být stateční," říká Bizony. "Gagarin musel být statečný, aby mohl nahoru, a musel být statečný, když se vrátil dolů a postavil se masám, ovacím a zájmu veřejnosti." V knize Bizony zmiňuje nejen příběh Gagarina, ale i Sergeje Koroljova, sovětského raketového inženýra a otce ruských vesmírných letů, včetně doby, které Koroljov strávil v gulagu. Jurijův den není prvním kresleným románem o sovětském vesmírném průmyslu. Před čtyřmi lety vyšel kreslený román Laika (Lajka) britského karikaturisty Nicka Abadzise, a to o letu prvního zvířete do vesmíru. Kniha byla publikována k tehdejšímu padesátému výročí tohoto letu a měla velmi dobré recenze. Abadzisovi se nová kniha o Gagarinovi líbí. "Mým osobním hrdinou je Koroljov. Myslím si, že jemu by mělo být připsáno zahájení vesmírného závodu a doby moderních technologií," řekl Abadzis.
Bizony, který je autorem knihy 2001: Filming the Future (2001: Natáčení budoucnosti) o natáčení filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea, při psaní navštívil Rusko, a celá kniha tak podle něj je založena na faktech. Při přípravách spolupracoval s výtvarníkem Peterem Hodkinsonem, který publikoval řadu materiálů pro obecné porozumění vědě v Británii a ilustrátorem Andrew Kingem.