Článek
Staropanenská, osamělá a veskrze skeptická profesorka dějepisu na londýnské střední škole Barbara Covettová (Denchová) už dávno ztratila veškeré iluze o své práci i životě, ale ještě pořád neztratila potřebu silného vztahu. Sama o sobě říká, že je semetrika, což je jednak fakt, jednak pro ni samotnou snad jediné přijatelné řešení vlastního osudu.
Nechybí sarkasmus
V zápiscích, které jsou ve formě komentáře nedílnou součástí filmu, se sebeironií i sarkasmem vůči vyhlídkám svých nehodných žáků a marného snažení kolegů, glosuje veškeré dění ve škole i ve vlastní mysli.
Když do školy nastoupí mladá učitelka výtvarné výchovy Sheba (Blanchettová), pocítí k ní Barbara náklonnost a zároveň vycítí příležitost: krásná, ale stále jakoby bezbranná Sheba, nejistá v manželství, rodičovství i ve svém povolání, se k Barbaře přimkne a zdá se, že její přátelství se jí stane velkou oporou.
Sheba má přitom všechno, co bylo Barbaře v životě odepřeno - pohodlný život v milující rodině, peníze... jenže ke štěstí jí to stejně nestačí. Když podlehne pokušení a zaplete se se svým patnáctiletým žákem, Barbara, která její poměr odhalí, si je najednou jistá. Teď už o Shebu nepřijde. Mladá žena přece musí v té skandální situaci její přátelství (a možná víc než to) ocenit a vyjít mu v maximální míře vstříc. Jinak bude zle.
Zápisky o skandálu jsou zejména v první části brilantní charakterovou studií. Postupně odhalují příčiny Barbařina - zprvu vlastně docela sympatického, pak stále děsivějšího - jednání. Vedou diváka naprosto přirozeně částečně k pochopení, ale především k úžasu nad tím, kam až může člověka zavést jeho vlastní zoufalství.
Akčnost doplňuje skvělá hudba
Vztahy i situace od prvních záběrů filmu plynule a velmi logicky "houstnou", až vrcholí v psychologickém thrilleru, z nějž se sice ne zrovna nejšťastněji poněkud vytrácí vnitřní drama a začíná převažovat akce, podpořená výtečnou hudbou Philla Glasse, ale na druhou stranu i díky tomu divák zůstane v napjaté pozornosti až do závěrečných titulků.
Judi Denchová, která za svůj výkon dostala oscarovou nominaci, je v roli Barbary prostě úžasná. Jakkoliv scénář i režie filmu neponechává prakticky nic nevyjasněno, přesto je to právě Denchová, která od prvních okamžiků diváky bezpečně přesvědčí o všem, co se na plátně odehrává. Díky jejímu skvělému výkonu se Barbara navzdory všemu, co Shebě - a nejen jí - způsobí, nestává jednoznačným monstrem, zosobněným zlem, jak by se nabízelo u méně brilantní herečky. Denchová svým pojetím Barbary vždy vyzve diváky alespoň ke kousku porozumění a snad i lítosti nad zoufale osamělým člověkem.
Blanchettová, jako především oběť, měla pochopitelně méně prostoru k vykreslení všech detailů své postavy. Beze zbytku však využila toho, že ani její postava není bez viny, a vykreslila ji jako rovněž nejednoznačnou ženu, rozmazlenou i nešťastnou, s jasně sebedestruktivními sklony. Také ona podává brilantní výkon, který umocňuje dramatičnost a působivost tohoto na pohled ne zrovna příjemného, ale velmi silného filmu.
Zápisky o skandálu
VB/USA, 2007 Režie: Richard Eyre, scénář: Patrick Marber, hrají: Judi Denchová, Cate Blanchettová, Bill Nighy a další.