Článek
Ve filmu Franz K hrajete, stejně jako v Šarlatánovi Agnieszky Holland, s tátou. Posunulo se to pro vás v něčem?
Vážím si tátova přístupu k práci i toho, jak hraje. Naše spolupráce se prohloubila. Stejně tak spolupráce s Agnieszkou, cítím se s ní jistěji. Přece jen, když jsme točili Šarlatána, bylo mi devatenáct let.
Sice jsem už předtím něco natočil, ale pořád jsem byl na úplném začátku. A najednou jsem se dostal do štábu, ve kterém jsou režisérka Agnieszka Holland, kameraman Martin Štrba a kde točím se svým tátou. Přirozeně mě provázela velká nervozita.
Agnieszka je člověk, kterého si nesmírně vážím. Vždycky budu při práci s ní cítit pokoru, která se přelévá do mírné nervozity. Ale už opravdu mírné. I to, že si mě opakovaně přizvala do filmu, byl pro mě indikátor toho, že ji práce se mnou baví a zajímá. Tím pádem jsem se cítil jistěji. Vnímal jsem, že jsem vítaný.
Ondrej Nepela ožije ve filmu. Trenérku si zahraje Jana Nagyová
Nyní už se ale připravujete na natáčení nového filmu. Jakého?
Jde o film o slovenském krasobruslaři Ondreji Nepelovi.
Učíte se bruslit. Je to pro vás těžké?
Brusle pro krasobruslení jsou úplně jiné než ty hokejové. Když hraju hokej nebo se honím za pukem někde na zamrzlém jezeře, můžu se na brusle poměrně spolehnout. V krasobruslení se ale musím spolehnout na své nohy, těžiště a držení těla. Brusle pomůžou až pak.
Berete to jako výzvu?
Vždycky to beru tak, že když mi produkce takovou možnost dá a věci mi zařídí a zaplatí, vnímám to maximálně pozitivně. I kdyby to třeba mělo být něco, co mě moc nebaví nebo nezajímá. Také to vždycky pomůže, byť třeba malým dílem, k tomu, abych se vcítil do postavy, kterou budu hrát.
Já ale sportuju celý život, takže je pro mě jakákoli forma pohybu velkou radostí. Krasobruslení mě navíc baví.
Princ Josef Trojan s princeznami ve štědrovečerní pohádce
Hrál jste prince ve štědrovečerní pohádce Tři princezny. Lišilo se v něčem její natáčení od natáčení filmového?
Tahle práce je vždycky podobná. Mění se jen podmínky nebo velikost štábu. Šarlatán byl přece jenom film do kina, měl zahraniční koprodukci, takže štáb byl četnější. Štědrovečerní pohádka byla trochu komornějším natáčením.
Obecně ale platí, že ať točíte studentský film, s Agnieszkou Holland, nebo štědrovečerní pohádku, mechanismy jsou víceméně podobné.
Co pro vás znamená, že jste hrál ve štědrovečerní pohádce, která je vždy sledovaná a všichni na ni mají názor?
Neberu to tak, že by to pro mě mělo znamenat něco velkého. Pro mě spíš znamená něco velkého, že se mnou chtěl pracovat režisér Tomáš Pavlíček, že mě oslovila kreativní producentka Kateřina Ondrejková a také scénář, který se mi moc líbil a připadal mi velmi smysluplný.
Ivan Trojan, Agnieszka Holland a Josef Trojan
V čem byl smysluplný? V přesahu do současnosti?
Ano. I v té pohádce jde o plundrování krajiny kvůli něčemu, co je vlastně jen pozlátkem.
Hrajete v ostravském Divadle Petra Bezruče. Co pro vás divadlo znamená?
Divadlo je pro mě i v této fázi života a kariéry svým způsobem důležitější, protože je to více řemeslná práce než filmové herectví. Cítil jsem a pořád hluboce cítím potřebu se to řemeslo naučit. V tom mi divadlo velmi pomáhá.
Navíc si myslím, že v Ostravě děláme dobré a smysluplné divadlo. Je pro mě krásné, že ho mohu dělat.
Franz Kafka ožívá ve filmu. Roli pražského rodáka hraje Idan Weiss
