Hlavní obsah

Josef Švejk kouzla moudré idiocie zbavený

Právo, Jiří P. Kříž

V Městském divadle Most uvádějí Osudy dobrého vojáka Švejka. Na dramatizaci a režii příběhu, který v Evropě vykolíkoval češství, u kritiků spíše čecháčkovství, si troufnul Jiří Kraus, který sám sebe navíc pasoval do titulní role.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Jiří Kraus (Josef Švejk) a Michaela Krausová (jeho domácí, paní Müllerová)

Článek

V uhelné pánvi vsadili na repertoár, ve kterém známé téma nepodrobují analýzám, z nichž se pak určuje vektor pro případné aktualizace a nové interpretace. Jednoduše uvedou možný kasaštyk na jeviště, okoření ho písničkami a spoléhají na to, že se divák ze sociálně vychýleného města chytí.

Není blb jako blb

Ne vždycky to ovšem vyjde. Postup se osvědčil ve Stroupežnického Našich furiantech s voničkou prostonárodních písní. Ano, první české venkovské realistické drama. Dá se hrát jako výsměch české zabedněnosti, ale také jako nostalgický obrázek o žertovném kočkování kolem v Čechách prestižní pozice ponocného.

V Mostu si vystačí s druhou variantou. Potvrdil to Kraus-dramatik. Ze Švejka vykuchal známé hlášky - počínaje tou u Palivce, kde mouchy serou na císařpána a konče moudrým zvoláním superarbitrovaného blba, aby soldáti na frontě neblbli, když „jsou tady lidi“. Místo Tálinského rybníka nebo Holky modrooké zurčí epizodami odrhovačky hospodské, vojácké. Známé i dávno zapomenuté.

Písničky z dědova šatníku jsou lechtivé a hodí se k našemu pivu. Horší je to se Švejkem Jiřího Krause. Je to komedoš k pohledání, nerozpoznal ale vlastní hranice. Ať dělá, co dělá, Švejkem dobrým není. Jen takovým voprsklým. Každé divadelní adaptaci Haškova románu slouží jako mustr nijak pronikavý film Poslušně hlásím Karla Steklého; se záplatami animované verze (Stanislav Látal, Jiří Trnka), lepší jen o chlup. Ani Krausova inscenace nijak nevystupuje ze stínu. Nemá holt každé divadlo Rudolfa Hrušínského, Norberta Lichého či Erika Parduse.

Madeja je Bordelmamá

Sympatické je, že kulisy namaloval Josef Koráb bez ladovské inspirace, ještě ostřeji karikující linkou. Haškovy postavy v Mostu nejlépe zvládli Jan Beneš jako Nadporučík Lukáš nebo Palivec, a Vít Herzina coby Poručík Dub, Bretschneider atd. Radimu Madejovi slušel notorik Feldkurát Katz. A Bordelmamá.

Ještě zmíním Michaelu Krausovou v rolích Paní Müllerové, Baronky nebo Polské prostitutky. Jinak opravdu jen figurkaření. Kdo se chce pobavit, asi se i pobaví. Hm.

Městské divadlo Most - Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka. Dramatizace a režie Jiří Kraus, scéna Josef Koráb, kostýmy Romana Tůmová, hudební dramaturgie a nastudování Tomáš Alferi. Premiéra 18. prosince 2011 na Malé scéně.

Celkové hodnocení: 45%

Související témata:

Výběr článků

Načítám