Josef Podstata a David Šindelář: Robert Plant není žádná nabubřelá hvězda

Podstata: V roce 2006 vystupoval poprvé na festivalu Colours of Ostrava. My měli to štěstí, že jsme byli mezi těmi, kteří se starali o hlavní kapely, a tedy i o něj a jeho skupinu. V Ostravě zůstali tři dny a hned na první produkční schůzce nás požádali, jestli je možné vyjet na nějaký výlet. Nakonec si z našich návrhů vybrali Pustevny.

Šindelář: Před odjezdem na ten výlet jsme měli sraz před hotelem. Pak jsme šli k mému vozu, a když ho Robert uviděl, měl ohromnou radost. Měl jsem totiž v té době nový model audi, a on říkal, že má tu značku rád, že má doma tři audiny. Jakmile si všiml, že mám nový model, který ještě v Anglii nebyl v prodeji, požádal mě, jestli by ho mohl řídit. Neměl u sebe žádné doklady, ale nemohl jsem mu to odmítnout.

Pepa a já jsme jako hvězdy seděli vzadu, vpředu byl manažer David Taraskiewicz a Robert nás vezl. Patrik jel s kapelou. Robert řídil až do Čeladné, kde jsme vystoupili a šli dva kilometry pěšky k lanovce.

Podstata: Když jsme s ní dojeli nahoru, všiml jsem si, že se Robert trochu zamotal a byl docela bledý. Zeptal jsem se ho, jestli je všechno v pořádku, a on odpověděl, že ano, jenom nám zapomněl říct, že má závratě.

Jedli jsme pak na chatě Libušín, která v roce 2014 vyhořela. A Plant se hodně zajímal nejenom o tamní gastronomické speciality, ale i o báje kolem pohanského boha Radegasta. Ptal se na historii a koupil si Radegastovu sošku.

Šindelář: Má doma tři sošky Radegasta. Prozradil nám, že tu nejmenší má na stole, na kterém připravuje jídlo. Hned vedle sošky Golema.

Podstata: Netroufal bych si říct, že jsme se spřátelili, ale když člověk s někým stráví tři dny a ještě s ním absolvuje výlet, vznikne něco jako bližší vztah. S Robertem Plantem se nám to stalo.

Podstata: Patrik Kohut v rámci své práce a aktivit s kapelami dost komunikuje a dodnes je v kontaktu s Plantovým nynějším kytaristou Justinem Adamsem. Ten má i další projekty a s jedním z nich hrál například na Blues Alive v Šumperku.

Šindelář: V době, kdy se v roce 2007 blížil velký koncert Led Zeppelin v londýnské O2 Areně, měl Patrik do anglické metropole cestu. Chtěl se potkat s Plantovým manažerem DavidemTaraskiewiczem. Ten mu napsal, že není v Londýně, ale že je tam Robert Plant a zve ho na oběd. Při té příležitosti se setkal i s Philem Collinsem, velkým Plantovým kamarádem. Dali si oběd, popovídali si, a dál potom byli v písemném kontaktu.

Podstata: Ano, a byli jsme na to dobře připraveni. Nechali jsme pro něj mimo jiné vyrobit fotoknihu, jakýsi dokument z jeho první návštěvy v Ostravě.

Podstata: Tam jsme za ním také byli. Justinovi Adamsovi, kytaristovi jeho kapely, jsme přivezli slivovici, měl zrovna narozeniny, a Robertovi půllitr s emblémem Radegasta. Již rok předtím se totiž ukázalo, že ho zajímá všechno, co je jakkoli s Radegastem spojené. Neměl ani problém s tím, že ten symbol využívá výrobce piva.

Podstata: Když poprvé přiletěl na letiště do Mošnova, domluvili jsme se s  ochrankou, že ho můžeme počkat ve V.I.P. prostoru. Muzikanti i jejich doprovodný tým tam přišli společně a Robert kráčel úplně poslední. Byl naprosto uvolněný a od prvního momentu nesmírně příjemný. Žádná nabubřelá hvězda.

Šindelář: Jakmile jsme vyšli ven, vrhli se na něj asi tři novináři, kteří se o jeho příletu dozvěděli. Vůbec na jejich dotazy nereagoval. Bylo vidět, že si za celou svou kariéru k novinářům nevybudoval dobrý vztah.

Podstata: Bylo nám řečeno, abychom se ho nikdy, ale nikdy neptali na písničku Stairway To Heaven.

Šindelář: To nám neřekli. Já o tom pak přemýšlel a dospěl jsem k závěru, že ta písnička je pro Roberta velmi osobní a nechce se v ní nimrat. Možná k tomu je ale nějaký jiný důvod, nevím. Vezměte si, že byť se svou současnou kapelou hraje celou řadu klíčových písní od Led Zeppelin ve skvělé současné úpravě, Stairway To Heaven mezi nimi není.

Podstata: Většinou je to tak, že kapela je slavná kvůli jedné písni, která je ale často zcela jiná než zbytek její tvorby. To je podle mě tak trochu i případ Stairway To Heaven. Navíc chápu Robertovu současnou snahu tak trochu se odstřihnout od let v Led Zeppelin a hlásit se k nové kapele a novému repertoáru.

Podstata: Povídali jsme si o ní průběžně. Už při první návštěvě jsem na večírku v lobby baru hotelu Imperial v Ostravě vzpomínal, že jsem ho někdy koncem devadesátých let viděl hrát skoro akusticky na festivalu Glastonbury na jednom menším pódiu ve stanu. Ptal jsem se, jestli si to pamatuju dobře, a on mi odpověděl, že ano. Následně mi vysvětloval, jak to s ním bylo.

Říkal něco jako: Víš, v sedmdesátých letech jsem byl trochu slavný. Přesně tak to řekl a pokračoval: Pak to šlo do háje, následně se sláva vrátila, ale potom zase ustoupila. Manažeři mu prý začali vymýšlet různé projekty, někdy to byl nápad lepší, jindy horší.

Předtím, než jsem ho registroval na Glastonbury, ho chtěli vidět na pódiu nagelovaného. On se na to ale prý vykašlal a s tehdy neznámými muzikanty začali dělat hudbu, kterou mají rádi. Dodal, že se tenkrát postavil proti všem svým manažerům a začal tvořit muziku po svém.

Podstata: Předpokládám, že to bude zase něco, co se týká Radegasta. Asi pivo, protože si ho oblíbil. Pivo ve skle. Osobně od něho ale budu i něco chtít. V ostravském studiu Českého rozhlasu, kde pracuju, máme velké fotky Martina Straky, který fotí mimo jiné i na Colours of Ostrava. Když k nám přijde někdo, kdo na těch fotkách je, požádáme ho, aby se podepsal. Rozhodl jsem se, že ze zdi sundám velkoformátovou fotku s Robertem, odvezu ji do Plzně a poprosím ho, aby se nám podepsal i on.

Šindelář: Říká se, že čím je umělec slavnější a čím víc toho má za sebou, tím je příjemnější a normální. Robert Plant je toho důkazem. Je si vědomý toho, že je slavný, bohatý a zajímá lidi. Chová se ale naprosto svobodně, příjemně a přirozeně.

Navíc má ve věcech jasno. Před několika lety se hodně psalo i mluvilo o comebacku Led Zeppelin. Ostatní z kapely do toho chtěli jít, ale on ne. Tvrdil, že se zúčastnil koncertu pro Ahmeta Erteguna v roce 2007 v Londýně, protože to byl jeho kamarád a peníze z akce šly na charitu. Tím to ale pro něho končí, Led Zeppelin jsou minulostí.

Říkal nám, že mu to nikdo nevěří, ale že opravdu nechce žádný další koncert Led Zeppelin. Pro něj ta kapela skončila svou kariéru se smrtí bubeníka Johna Bonhama v roce 1980. Byl to jeho největší kamarád.