Hlavní obsah

Joe Acheson z Hidden Orchestra: Zahrajeme skladby spojené s Českem

Hidden Orchestra je „imaginární orchestr“ tvořený britským skladatelem a producentem Joem Achesonem. Spolupracoval i s českým producentem Floexem, který se 30. dubna stane speciálním hostem pražského vystoupení na festivalu Mladí ladí jazz Open Air 2022. Hidden Orchestra představí novou koncertní sestavu. S Achesonem a bubeníkem Jamiem Grahamem vystoupí violoncellistka Rebecca Knightová a klarinetista Jack McNeill.

Foto: Hidden Orchestra/Steve Haywood

Joe Acheson spolupracoval s českým muzikantem Floexem.

Článek

Jaký repertoár zahrajete na Mladí ladí jazz Open Air 2022?

Bude to výběr z několika alb Hidden Orchestra, rádi bychom se zaměřili na živé a svižné skladby, protože se festival koná pod širým nebem. Přejeme si, aby to byla pro publikum zábava. Také se hodláme zaměřit na hudbu, která má nějakou spojitost s Českou republikou.

Mezi tu patří například váš soundtrack k počítačové hře Creaks od pražského studia Amanita Design. Co vám nahrávání přineslo nového?

Nikdy předtím jsem nic podobného nedělal a ani nehraji hry, takže to pro mě byla zajímavá příležitost se hodně naučit. Vytvořil jsem hudbu, která sama neustále vytváří nové aranže, proměňuje se, a každý hráč ji tedy uslyší trochu jinak. Domnívám se, že když ve hře zní to samé dokola, může vás to brzy omrzet, a tomu jsem se chtěl vyhnout. Využil jsem software, který je navržen na nahodilé vytváření zvukových efektů, aby vytvářel nahodilé hudební plochy. Od té doby jsem ho použil i v dalších projektech a je to pro mě inspirující.

Loni jste vytvářel venkovní uměleckou instalaci Sonic Woodland: Glade. Předpokládám, že tam software, který jste v souvislosti s hrou Creaks nazval Creaksbox, mohl nalézt uplatnění…

Ano, tam bylo potřeba hudby na tři měsíce, takže bylo logické podobný systém využít. Tento projekt jsem poprvé na pozvání realizoval v roce 2018, nyní se konal už třetí ročník. Své místo má na půl cesty mezi Brightonem, kde žiji, a Londýnem.

Zadání bylo prozkoumat vztahy mezi stromy a houbami, které je pod zemí složitými sítěmi propojují. A zkusit jejich svět reflektovat v hudbě. Přístup, který jsem objevil díky Creaks, tento projekt doslova oživil. Ono totiž nedává moc smysl, aby hudba, která má zrcadlit život a jeho procesy, neměla žádný vývoj. V přírodě je trvalá jen neustálá změna.

Navštěvoval jste místo této lesní instalace často?

Ano, jezdím tam rád. Je to necelou hodinu jízdy autem a mýtina, na které se vše odehrává, je jako dělaná na trávení času s dětmi. Mám malého syna, takže jsme tam vyráželi často. Je to arboretum se stromy z celého světa. Líbí se mi být obklopen dřevinami ze všech možných zemí. A je milé sledovat, jak lidé ztichnou, vnímají hudbu a hledají klid.

Na místě jsou houpačky a polštáře nebo se prostě jen můžete opřít o strom či si lehnout do trávy. Příchozí se zaposlouchávají do šumění větru a muziky ve větvích. Rád bych ten nápad přenesl do více zemí. Vím, že kolem Prahy jsou taky krásné lesy, kde by se něco podobného vyjímalo. Mám vyhlédnuté krásné místo i ve Skotsku.

Také bych rád místo violoncella použil lidský hlas a zkusil něco podobného v kostele. Dovedu si představit i využití v městských prostorech, kde se setkávají lidi, například na letištích nebo v kavárnách.

Loni jste vydal ve spolupráci s velšskou zpěvačkou Cerys Matthewsovou album We Come From The Sun. Vaše hudba na něm doprovází deset britských básníků. Které básně jsou vaše nejoblíbenější?

Poezii jsem měl vždycky rád a líbí se mi, když se prolíná s hudebním světem. Už dřív jsem různé nahrávky mixoval s vlastní muzikou. Básně pro tento projekt ale vybírala Cerys a já se pak jen kochal. Ale myslím, že nic z toho v Praze nezazní, obávám se, že na to nebude vhodné prostředí.

Co tedy ještě uslyšíme?

Hostem koncertu bude český hudebník Floex. Budeme hrát naše společné skladby. A taky zahrajeme píseň, kterou jsme nahráli společně se skvělými Clarinet Factory.

Co máte s Floexem společného, případně v čem se doplňujete?

Oba rádi pracujeme s akustickými zvuky a zvuky přírodního světa. Zároveň máme velmi rádi elektronickou hudbu, její struktury a možnosti. Tvoříme ale každý úplně jinak. Pamatuji si, že mi Floex jednou říkal, že si rád představuje, že hudbu maluje. Chytí se nějakého vlákna a následuje ho od začátku do konce.

Já mám rád od začátku jasnou představu, kterou přetvořím v e smyčku, na které následně stavím a již rozšiřuji. Řekl bych, že jeho přístup je svým způsobem instinktivnější. Ale i když skládáme každý jinak, dohromady to funguje.

Na čem nyní pracujete?

Více než tři roky jsme neměli pořádný živý koncert, a hodně proto zkoušíme, abychom byli na návrat připravení. Zároveň dokončuji nové album, které se snažím dělat velmi jednoduše. Soustředím se na bicí a nepřeháním to s jakýmkoliv konceptem. Rád bych jen vytvořil silné, zábavné a přístupné skladby.

Související témata:

Výběr článků

Načítám