Článek
Ve filmu Tajemství Jiřiny Bohdalové, který o vás a vám k narozeninám natočil Zdeněk Zelenka a uvede ho v pondělí večer TV Barrandov, mluví řada vašich kolegů a přátel. V čem je tajemství trvalých vztahů v odvětví tak křehkém a někdy i žárlivém, jako je herectví a showbyznys?
Ve vztazích ověřených časem. Já už žiju dlouho, a tak můžu beze strachu pojmenovat pravdu. Prožila jsem mnohé dobré, někdy trvalé, někdy jepičí a mnohdy velmi křehce zranitelné vztahy. Ale bilanci mám příznivou: kvalitních přátel mi zbylo i v osmdesátce dost.
Snímek provázejí vaše filmové písničky a vystupují v něm mimo jiné Karel Gott nebo Helena Vondráčková. Jaký máte ke svému zpěvu a písničkám vztah?
Kladný. Mám hudební sluch, ale do zpěvu se celý život ženu dravě. Nejlíp to vyjádřil při natáčení playbacků k Dámě na kolejích Karel Krautgartner, který řekl: „Když Bohdalka zpívá dobře, není spokojená. Když zpívá falešně, je blažená.“ Tak nějak to asi je.
Váš herecký rejstřík je velmi široký, a ač jste se proslavila velmi výrazně jako komička, nepostihla vás tzv. herecká škatulka. Bylo těžké se jí vyhnout?
V mládí jsem byla ráda za všechno, co vyšlo na fermanu. V dospělosti jsem si vyskakovat nemohla. Dneska už si vybírám a každá škatule je mi fuk.
Komediální herectví a humor byl vždy vaším oborem. Je i dnes něco, čemu se spolehlivě zasmějete?
Toho moc není… Jsem v tomto ohledu spíš skeptická. To, co se vydává za humor, moc humor není. Je to na mě nějak brutální, chybí mi v tom švih, vtip, chytrost. Ale třeba už jsem na tento druh humoru stará.
Jan Hrušínský, v jehož pražském Divadle Na Jezerce hrajete, o vás říká, že si získáváte lidi počestným hereckým způsobem. V čem je tajemství oné počestnosti?
Kolegové a režiséři o mně vědí, že mám ráda zkoušky. Televizní Televarieté, které proslulo jistou lehkostí, jsme s Vladimírem Dvořákem měli vždy dokonale vydřené. A pak se mohla dostavit ona lehkost. V divadle to bez zkoušek nejde. Nejdůležitější je herecká poctivost. Já na ni celý herecký život sázím.
Jak se během vašeho života změnily podmínky k herecké práci?
Všechno letí jako jelen, byvše do zadnice střelen… Ten kalup škodí herecké tvorbě. Je to o úspěchu, o penězích, dneska vyprat a pověsit na plot, zítra ani nežehlit, vyhodit a prát znova. To mě ale nebaví.
Kdybyste tedy byla v dnešních podmínkách začínající mladá, talentovaná dívka, zvolila byste si herectví jako povolání?
Ano. Bez střihu. Tentýž film. Ale přimlouvala bych se za trochu normálnosti.
Nedávno jste zazářila v České televizi v sérii Ach, ty vraždy, točíte pokračování, máte náročné role v Divadle Na Jezerce. Herec se přitom musí pořád učit, nemůže dovolit „vysadit“ mysli ani tělu. Co vás nutí zas a znova vstupovat na jeviště a před kameru?
Je to v jistém smyslu droga mého života. Už bych si mohla dát voraz, ale nedám. Musím být na jevišti, protože tam žiju úplně naplno. A bývám s diváky šťastná. Ale není to štěstí jediné. Já si umím najít v životě spousty krásných malých štěstíček.
K těm velkým patří určitě i oba vaši vnuci, kteří mimochodem ve filmu Tajemství Jiřiny Bohdalové, vzpomínají, že pohádky, které jste jim vyprávěla, byly docela jiné než vaše slavné televizní. Jaké byly?
Ráda si vymýšlím, a protože mám pohádky naposlouchané a profesionálně odvyprávěné stokrát, pletla jsem s chutí jednu přes druhou. Kluci to milovali! Chtěli Červenou Karkulku v lese s Rumcajsem a vůbec jim to nevadilo. Naopak.
Neuvažovala jste někdy o jejich vydání?
Ne, to ne, protože si vážím dokonalých předloh. Ale také vím, že Boženka Němcová je pěkný ras, v těch původních pohádkách se to mordy jen hemží. A takový Erben, to je jasný hororista. Kluci ovšem hltali i to.
Jak budete slavit narozeniny?
Jsem teď prací přímo zavalená, ale to tak v životě chodí. Točím se Zdeňkem Zelenkou nové dva díly detektivek, a oba najednou! Takže ráno brzo vstávám, pozdě se vracím a ještě se učím na další den. Taky musím „naplnit“ můj oblíbený pořad Hoby naší doby, a aby toho nebylo málo, na mé narozeniny vyjde knížka, kterou dáváme dohromady se Slávkou Kopeckou. Nazvala ji Fenomén Bohdalka. Takže vidíte, já se opravdu nenudím. Slavím prací, a to mi vyhovuje.