Článek
Historik umění Ivo Hlobil, autor mnoha publikací o gotickém umění, pro Právo řekl:
„Sbírka českého středověkého umění je to nejcennější, co Národní galerie vlastní. Přemístění do nevhodných prostor Salmovského paláce by znamenalo její znehodnocení. Jak sem vměstnat světoznámé obrazy Vyšebrodského a Třeboňského mistra, kamenné tympanony ze svatojiřské baziliky a Týnského kostela či další rozměrná, kontextuálně náročná díla? Neznám historika umění – medievistu, který by se zamýšlenou dislokací české gotiky souhlasil!“
Podle Hlobila jde pouze o interní rozhodnutí Národní galerie v Praze, odborníci byli přizváni k diskusi až dodatečně v červnu, ale na jejich jednoznačné odmítnutí přesunu sbírky se vůbec nikdo neohlíží.
„Není mi známo, proč se upustilo od prvotního záměru přenést do Salmovského paláce sbírku 19. století, která by se tam hodila,“ dodal profesor Hlobil.
Pavel Kalina, odborník na gotiku a renesanci, pro Právo uvedl: „Budova Salmovského paláce mi připadá pro sbírky gotického umění nevhodná, respektive mnohem méně vhodná než Jiřský či Anežský klášter. Hrozí cosi podobně nepovedeného, jako je právě instalace baroka ve Schwarzenberku. Navíc nechápu snahu neustále s galerijními sbírkami hýbat. Pro velké sbírky starého umění je normální instalace dlouhodobě neměnit.“
Přestěhování by bylo přímo zločinem
Jiří Fajt, autor velkých výstav o umění doby Lucemburků a Jagellonců, Právu sdělil tento názor: „Jsem přesvědčen o tom, že skutečně není jediného vážného důvodu, který by přemístění středověkého umění z jednoho z nejstarších středověkých architektonických areálů v Praze ospravedlňoval. Klášter sv. Anežky České patří i přes absenci odpovídající propagace k nejnavštěvovanějším galerijním expozicím vůbec, jak potvrdilo i vedení Národní galerie. Případné nebezpečí zaplavení areálu spodní vodou bylo stavebně-technickými opatřeními natolik eliminováno, že dnes nepředstavuje vážnější riziko.“ Podle Fajta by přestěhování gotiky do Salmovského paláce bylo přímo zločinem.
„Salmovský palác ale není nic jiného než klasicistní nájemní dům, čemuž odpovídá i prostorová dispozice a velikost jednotlivých, za sebou řazených malých místností, někde dokonce se zachovaným dobovým vybavením jako třeba parketami, kachlovými kamny, lustry či tapetami. Nechci chodit za deskovými obrazy mistra Theodorika nebo Třeboňského oltáře do činžáku! Salmovský palác ale přesně tento zážitek nabízí a nic jiného,“ uvedl Fajt.
Úvahy už za Knížáka
Přesunout sbírku gotického umění z Anežského kláštera do Salmovského paláce doporučila v březnu 2012 vedení Národní galerie pracovní skupina ve složení Olga Kotková, Šárka Leubnerová, Roman Musil, Tomáš Pospiszyl, Nikolaj Savický, Lubomír Slavíček, Libor Šturc, Vít Vlnas a Tomáš Winter. O přesunu gotiky do Salmovského paláce se uvažovalo, už když galerii řídil jako generální ředitel Milan Knížák.
